Mistrovství Rakouska ve sprintu a závody WRE
O uplynulém víkendu se převážná část reprezentace setkala v podhůří Alp pár kilometrů pod Vídní v okolí Wiener Neustadt, aby nabrala první ostré závodní kilometry na mapě. Sobotní závod probíhal v okolí vesničky Neurißhof a byl zároveň mistrovstvím Rakouska ve sprintu. Nedělní long se jel u vojenské základny Großmittel a nejenže oba závody byly zároveň slovenským a maďarským pohárem, ale započítávaly se také do WRE série. Lovit body tak přijely týmy nebo jednotlivci z Itálie, Francie nebo dokonce Finska, čímž bylo postaráno o konkurenci samozřejmě včetně domácích závodníků.Rakouské mistrovství ve sprintu
Sobotní závod probíhal krom dojezdu vesničkou převážně v lese, který byl vojenským tréninkovým prostorem. Les i otevřené prostory tak obsahovaly různé zákopy, polorozbořené domy a betonové objekty nebo tunely, a také pomerně hustou síť cest a pěšinek. Závod byl orientačně hodně zajímavý, protože bylo možné jezdit i mimo cesty. Prostor navíc dělila říčka, kterou bylo možné překonat pouze na pár mostech.
Z našich mužů nejlépe zajel Radek -Kládin- Laciga, kterého dokázal porazit pouze vítězný Pekka Niemi (FIN) a domácí Tobias Breitschädel. Holky si vedly ještě lépe. Maruška Březinová byla druhá před Martinkou Tichovskou a vítězství brala Hana Garde (FRA).
Ostatní se krom poměrně slušného vedra a mapově náročnější trati potýkali také s technickými a dalšími problémy, jak to tak s prvními závody bývá (c:
Nedělní long
Pořadatelé pro náš tým připravili perfektní zázemí v podobě ubytování v mateřské školce včetně královské snídaně, a tak jsme ráno v poklidu nastoupili na závod v Longu.
Ten se odehrával na mnohem větším prostoru sloužícím jako tankodrom, který obsahoval rozsáhlé otevřené travnaté prostory protkané cestami různých typů včetně velkých zákopů, které doplňovaly třetí prostor v jinak rovinaté krajině. Jezdit se mohlo opět všude, takže nebyla nouze o postupy na směr a hrubé azimuty mimo cesty. Jízda mimo síť cest byla náročná kvůli trávě, která skrývala různé výmoly nebo zarostlé koleje, a také díky protivětru, takže si člověk kolikrát i "fikání" rozmyslel a raději objížděl po cestách.
Závod obsahoval dvě výměny map v rámci jednoho papíru. Začalo se na měřítku 1:15 000, odjela se první třetina závodu, otočila se mapa a pokračovalo se na měřítku 1:7 500, aby se na poslední třetinu vrátilo opět na patnáctku.
Výsledkově nás i v tomto závodě podržely holky a to dokonce stejným obsazením bedny, ale v jiném složení. Hanka si zopakovala sobotní vítězství, druhá byla Naďa Skácelová a třetí René Paulíčková. V mužích nejlépe zajel Vojta Ludvík (4.), i když suverénní vítězství mohlo patřit Vojtovi Stránskému, který bohužel neorazil jednu z kontrol na výměně mapy, a tak vyhrál domácí Kevin Haselsberger.
Závěrem se dá asi pouze říct, že všichni ti, kdo nepřijeli, prováhali pěkné závody ve velmi zajímavých terénech. Přitom závody byly kousek od hranic a ani my, i když se nám závody nezadařily podle představ, jsme téměř šestihodinové cesty nakonec nelitovali.
