Dinosauři z budoucnosti - 11., 12. a 13. závod ČP MTBO
Prázdninový termín závodů ČP mnozí z nás využili jako součást letní dovolené a vyrazili už o nějaký den dříve prozkoumávat atrakce letního Maďarska. Pro bikery mohla být zajímavá termínová shoda s maďarským (a bohužel i českým) pohárem XC, který se sice jel v neděli, kdy jsme měli závod na longu, ale tratě v Šoproni stály už od čtvrtka a bylo možné cestou docela kvalitně potrénovat. A po tréninku si třeba zajít do kostela na pivo, to se u nás taky jen tak nevidí ;-)
Maďarští pořadatelé po dohodě s českou stranou připravili tři závody zařazené do letošního ČP MTBO. Hezké terény Bakoňského lesa přivítaly dvě stovky účastníků, přičemž tři čtvrtiny z nich přijely z Česka. Absolutní početní převaha se pochopitelně projevila i ve výsledkových listinách, ve většině kategorií Češi obsadili přední příčky.
Jurský park, M 1:15 000
Prostor závodu byl situován do oblasti s bohatou historií z pravěku i dalších historických období. V místních vesničkách lze nalézt i českou stopu, ve středověku se zde českou technologií totiž vyrábělo sklo. Těžba bauxitu na konci dvacáteho století však umožnila nahlédnout do období daleko vzdálenějších: v okolí obce Németbánya se nachází mnoho stop a relikvií z druhohor a podle oblasti našeho závodění jsou dokonce pojmenováni někteří nově objevení dinosauři.
Na kontroly nesahat!
Pro české MTBO to byl však spíše výlet do budoucnosti: bezkontaktní ražení proniká z mezinárodních závodů i do našich lokálních vod a tenhle trojzávod ČP byl malým průlomem právě v téhle oblasti. Krabičky v "Beacon" režimu umožňují průjezd lesem bez kontaktu se stojanem, přitom je ale stále nutné být u kontroly na dosah. Technologie zrychluje odbavení závodníka na kontrole a snižuje riziko "sestřelení" stojanu s krabičkou při kontaktním ražení. Spolehlivost čipů se stále zvyšuje a v nejbližší době budeme podporovat širší používání i v MTBO závodech na našem území. Hned další víkend v režii Sporticusu bude určitě také bezkontaktní...
Pro našince nestandardní byl rovněž startér se startovací krabičkou. Tuhle vychytávku v našich lesích budeme naopak nejspíše vídat i nadále jen u příchozích kategorií.
Vrať se do hrobu...
Shromaždiště sobotních dvou závodů nabídlo atmosféru podobnou spíše našim MTBO ligám: stánek s registrací a vyčítáním vedle hospody a barel s vodou. Parkování u hlavní silnice nebo na hřbitově, dle dimenzování zázemí bylo poznat, že v Maďarsku prostě tolik lidí na závody nejezdí a u nás jsme si na to větší pohodlí tak nějak zvykli. Každopádně ale všechno, co pořadatelé avizovali, fungovalo, velmi užitečnou vychytávkou byly startovní časy přímo na číslech. Navíc český biker si poradí i s řešením toho, co zázemí nenabízí, takže hřbitovní zdroj vody se stal improvizovanou sprchou i prostorem pro setkávání závodníků.
Závodní prostor byl poměrně členítý, nabídl hodně cest různé kvality, navíc se smělo jezdit i po tmavožlutých loukách. Protože se ve všech třech závodech jednalo o výřezy téže mapy, mnohé cesty jsme v průběhu víkendu navštívili i vícekrát. Avizované kopřivy tam byly taky, většina cest však byla průjezdná bez obav z nepříjemného popálení všech možných holých částí těla.
Middle
Elitní middle využil členitost terénu, na závodníky čekalo několik přejezdů přes údolíčka, postupy všech možných délek, i nějaké volby tam byly. Závod byl spíše delší, přestože se moc nechybovalo, časy elitních vítězů přesáhly 60 minut. Jiří Hradil v mužské elitě lehce zaváhal pouze při postupu na desátou kontrolu, kde ztratil minutu, jinak byl jeho výkon velmi kvalitní a middle vyhrál před Radkem Lacigou a Martinem Ševčíkem. Ženskou elitu ovládla bezkonkurenční maďarská reprezentantka Anna Füzy, druhá dojela Marie Hrdinová a třetí Michaela Gigon.
Výsledky byly k dispozici online v reálném čase, proto bylo možné se hned po vyčtení middlu svalit někam do trávy, relaxovat a srovnání se soupeři kontrolovat prostřednictvím mobilu. Pauza mezi finišem middlu a startem sprintu byla totiž pro většinu závodníků necelé dvě hodiny. To člověk sotva stihne vytočit nohy, něco zobnout, napít a za chvíli už zas frčí na start. Ten byl naštěstí blízko a po rovině.
Sprint
Cestou na start sprintu mne překvapila drobná přeháňka, jinak ale bylo během obou sobotních závodů krásné slunečné počasí, prostě léto jak má být. Mapa byla výřezem té middlové v polovičním měřítku, trať rychle odsejpala, i když nohy od začátku výrazně hlásily nedostatečnou regeneraci po middlovém uphill finiši. Nejlíp to pochopitelně regeneruje těm nejtrénovanějším. Není tedy divu, že v obou elitách vyhráli ti stejní jako na middlu: Jiří Hradil a Anna Füzy. Mezi ženami si druhé a třetí místo prohodily Michaela Gigon s Maruškou Hrdinovou, mezi muži se za druhého Kládina na třetí flek dostal bleskově mapující Míra Rygl.
Vyhlášení v sobotu nebylo (vyhlašovaly se všechny tři závody v součtu), po sprintu jsme se tedy rovnou vypravili ubytovat. V tělocvičně bylo téměř prázdno, ale hned vedle se konala svatební oslava, tak jsme se bát nemuseli. Noční bouřka s bohatými světelnými efekty byla při sledování z palubovky vskutku velkolepá. Někteří zvolili ubytování v bungalovech poblíž, další část české výpravy kempovala v nedělním centru na hřišti. Stravovací služby nebyly součástí zázemí závodu, avšak možností v okolí bylo dost a maďarská kuchyně je tradičně výtečná. Podle veselých komentářů odposlechnutých na nedělním shromaždišti byla určitě velmi kvalitní i loňská úroda místního vína a dalšího kvasitelného ovoce;-)
Long
Nedělní long s hromadným startem byl ve zkratce řečeno postaven jako přesun na centrální kontrolu, která sloužila jako uzlovka, občerstvovačka a sběrný dvůr, následně několik "motýlkových" smyček v lese poblíž Českého Dolu (Csehbánya) a návrat zpět do centra. Samozřejmě podle kategorie byly jednotlivé části různě náročné, kratší tratě farstované úseky neměly vůbec. Elitní kategorie si na rozdýchání daly kilometrový úsek do kopce a následně dlouhý přesun na uzlovku. Jižní a východní část prostoru v noci trochu zmokla, proto byla sjízdnost v terénu velmi různorodá a oproti sobotě sucho v lese rozhodně nebylo. Naštěstí povrch vodu většinou dobře absorboval a hlubokých louží či bahna jsme si užili spíše sporadicky. Naopak velmi jsme si užili lesních setkávání se svými soupeři a kamarády. Ačkoli byla střední pasáž závodu farstovaná, občas byly postupy společné. Zejména provoz na jižním a západním přivaděči k uzlovce byl místy na hranici dopravní zácpy. Naopak nevýrazné tečkované cesty v zarostlém prostoru na jihu byly dokonalou příležitostí zmizet ostatním z dohledu. Mně se to povedlo dokonale, po desetiminutovém brodění kopřivami se nakonec rozhoduji, že radši pojedu tam, kde jsou alespoň nějaké kontroly.
V pánské elitě se už na posledním uzlu téměř sjeli Pari s Chláďou. Jakožto správný reportér jsem byl u toho, chlapci mne totiž dojeli o celou jednu farstu V cíli měl Chláďa o něo lepší nohy a završil tak svůj víkendový hattrick. U finiše jsem být nemohl, neboť jsem ve sjezdu prorazil předek a musel spravovat. Další pořadí na bedně (2. Martin Ševčík, 3. Radek Laciga) odpovídá aktuální výkonnosti dotyčných. Svých zkušeností dokonale využil Jarda Rygl, který se probil na čtvrté místo s minimálním odstupem za první trojicí. Mezi ženami na prvním místě dojela opět Anna Füzy a stejně jako Chláďa nenašla během víkendu přemožitelku. Druhá dojela Renata Paulíčková, třetí Marie Hrdinová.
Celkové pořadí v součtu všech tří závodů pak bylo následující: M21E: 1. Hradil, 2. Laciga, 3. Ševčík, W21E: 1. Füzy, 2. Hrdinová, 3. Gigon
Vyhlášení proběhlo na místní návsi, pro všechny vítěze byly připraveny pěkné ceny. Celkově byla sportovní úroveň akce velmi dobrá, tratě i mapy dle mého názoru snesou srovnání s tím, na čem jezdíme u nás. Škoda jen nižší účasti závodníků, je pravda že prázdninové termíny jsou pro náš malý sport trochu problematické.
Další tři kola ČP MTBO nás čekají 8. a 9. září v Heřmanově Městci. Závody pořádá Sporticus, jede se middle a sprint v sobotu, v neděli pak long. Vše je plánováno opět s krabičkami v bezkontaktním režimu.