Vsetínská bikearéna patří k nejmladším v naší zemi a stejně mladá je i historie pořádání MTBO závodů v téhle lokalitě. Jelo se tu vůbec poprvé v historii, dvojzávod Českého poháru MTBO uspořádali členové oddílu Kobra Vsetín.

Závod měl v podstatě dvě centra: kancelář, oba cíle i nedělní start byly situovány k semetínské Hájence, zatímco závodní kemp, bufet, vyhlašování i další zázemí účastníci našli na fotbalovém hřišti o necelé tři kilometry dále. Tahle vzdálenost dělala některým problém při odhadu doby potřebné k přesunu na start (vzdálenosti v pokynech bylo nutné sečíst) a někteří se tak dostavili na start o něco později než by měli.

Vzhledem k minimálnímu provozu slepé silnice byly však přesuny celého dvousetčlenného pole bez jakýchkoli komplikací. Závodní kemp nabízel veškeré potřebné zázemí, vše bylo dimenzováno dostatečně pro daný počet závodníků. Jediná kratší fronta se stála na hadici s vodou, za to však nemohli pořadatelé, ale spíše rozmary počasí a při mytí příliš pečliví závodníci.

Kopce, bláto, frgály

Výborně zásobený bufet servíroval všechno možné včetně místních specialit jako je valašská kyselica nebo výtečné frgály. Kdo ze závodníků tušil, co na něj čeká v lese, určitě nezapomněl se před middlem pořádně naobědvat. Už předzávodní ukázky map totiž naznačovaly, že po rovině se v Semetíně jezdit určitě nebude a z parametrů tratí se daly tušit ne úplně lehké závody. Obzvlášť když obě tratě stavěl jeden z nejlepších MTBO jezdců na světě Kryštof Bogar. 

Mapa závodního prostoru by mohla sloužit jako učebnicová ukázka pro studenty deskriptivní geometrie: Když si výrazně skloněnou plochu promítnete do vodorovné roviny, rázem vidíte plochu o dost menší. Čím větší sklon, tím méně papíru potřebujete na to, abyste tohle zobrazili. Na Valašsku tudíž mapaři myslí ekologicky: na závodní mapu dávají jen ty největší kopce, aby archů tiskového materiálu bylo potřeba co nejméně. Zejména mapa longu toho byla skvělým důkazem, plocha závodního prostoru zobrazená na ořezu v rozměru 17 × 17 centimetrů (papír 20 × 20) se do některých mapníků vešla i dvakrát! Marně vzpomínám, kdy jsem jel podobně dlouhý závod na tak malinkém formátu mapy. Honiči gramů výskali radostí, že nebudou mít  mapníky zatížené hromadou papíru a optici rychle na startu čistili brýle, jelikož hnědé vrstevnice místy nebezpečně splývaly v jednu čárkovanou plochu. Na mapě nebylo zobrazeno snad jediné vodorovné místo...

Middle

S trochou nadsázky bych mohl napsat, že kdo dojel na start middlu, měl v podstatě téměř polovinu závodu za sebou Cesta, která je i součástí itineráře Valašské rallye, dovedla závodníky vysoko nad výchozí bod v kempu. Převýšení více než 100 metrů by mnohé mohlo napovídat, že závod by díky tomu mohl směrovat více dolů než nahoru. Brzy po startu bylo ale jasno, že tentokrát budeme tlačit kolo nejen do kopce. Místní lesy jsou husté a velmi dobře zadržují vodu. Takže i dlouho po dešti tu lze najít všude hluboké kaluže a velká část zemského povrchu je tvořena měkkým mazlavým blátíčkem. To nejen že neslouží jako úplně vhodná podložka pro jízdu, ale nedá se po něm pořádně ani chodit. Sklon místních hor je takový, že si člověk s tretrami v bahně připadá tak trochu jako na sjezdovce. Jenomže na tu jezdíme lyžovat většinou dobrovolně. V Semetíně jsme se klouzali všemi směry a pochopitelně většinou při zápolení s terénem vítězila gravitace. 

Valašský drtivý styl

Popis toho, co se odehrávalo v hlavách jezdců při sjezdech a jaké výrazy se rozléhaly lesem, by vydal na několik knih. Velmi trefnou zkratkou však průběh sobotního závodu již před čtvrtstoletím vizionářsky shrnul místní rodák a písničkář Wabi Daněk. V době vzniku písně o MTBO vědělo pouze pár vyvolených, ale předpokládám, že bikerský cover tohohle songu na sebe nenechá dlouho čekat. Stačí se zaposlouchat do prvních veršů...

Na hlavu stavitele se po závodě na middlu i přímo během něj snášela řada jadrných výrazů. Většina závodníků na technicky náročný terén nestačila, kontroly na kopcích před cílem dalo v sedle jen několik málo nejlepších eliťáků. A i ti hlásili, že z toho, co terén nabídl, šlo jet tak 90%. Místo middlu tak sobotní závod byl spíše takovým dost výživným longem, což je vidět i z dosažených časů, kde se do předepsaných rozmezí nevešel prakticky nikdo.

I tak ale většina závod dokončila, byť s notnou dávkou sebezapření a mnohdy i se ztrátami na materiálu. Zejména obuv nepřizpůsobená dlouhé chůzi v bahně a vodě dostala pořádně zabrat.

Vyhráli tentokrát všichni, kdo dojeli. Vyhlášení proběhlo v příjemné atmosféře večerního shromaždiště, v elitních kategoriích se na nejvyšší stupínky podívali Vojta Ludvík a Katka Nováková.

Long

Nedělní ráno bylo oproti očekávání už hodně podzimní. Mlhavý opar, který zahalil Semetín po rozednění, vydržel až do prvních startů. Ti, kdo vyjížděli na long brzy, proto museli na poslední chvíli odkládat teplejší části svých oděvů, protože změna podmínek byla po vykouknutí sluníčka dost výrazná. Oproti sobotě byla cesta na start o dost pohodlnější. Startovalo se přímo od objektu, kde byla prezentace i cíl a všechno tak bylo pěkně pohromadě.

Start byl zároveň v nejnižším bodě mapy. Dalo se tudíž čekat, že to bude od začátku do kopce. A většinou pěkně zostra. Hned na jedničku to měli eliťáci dvěstěpatnáct metrů. Což je na kole kousek, pokud se ovšem nejedná o metry výškové. Na elitní trati to byla zhruba pětina celkového převýšení závodu. Jelikož se díky přebytku svalové i jiné tělesné hmoty neřadím mezi nejlepší vrchaře, vůbec mne nepřekvapilo, že jsem na tomhle prvním postupu dostal šest minut od Chládi. Ale byl jsem rád za pohyb v sedle, middlové tlačení do kopců mým kostem, svalům a zejména tretrám neudělalo vůbec dobře.

S mapníkem na traily

Rytmus elitního longu byl celkem pravidelný: Vyjet 200 výškových metrů, posbírat 3-4 kontroly a odjet zas na jiný kopec provádět totéž. Vše bylo zpestřeno dvojím průjezdem po černém trailu Mraznice, ze kterého místy opravdu mrazilo, obzvlášť při prvním pokusu o překonání. Trail je docela klikatý a dlouhé oblouky bylo pro i pro průměrně technicky zdatného jezdce rychlejší sbíhat. Pokud tedy na běh ještě byly nějaké síly, nastoupané metry se neúprosně projevovaly na rychlosti i přibývajících chybách.

Nejrychlejší eliťáci však neměli s trailem žádný problém, díky pohotovému fotografovi tak můžete v galerii mrknout mimo jiné i na několik létajících závodníků. Největší křídla měl v neděli pardubický Martin Kanta. Traily a polety na nich mu evidentně svědčily, jen málokdy se fotografovi podařilo jej přistihnout v kontaktu s podložkou. A protože je rychlý i do kopce, usadil se v čele už na druhé kontrole a v cíli byl jeho náskok obrovský: najet v závodě osm a půl minuty na Vojtu Ludvíka a více než deset na ostatní se už dlouho nikomu v pánské elitě nepovedlo.

Ženský long byl oproti tomu mnohem zajímavější. Na průběžném prvním místě se během závodu střídaly Vendula Musilová s Kateřinou Novákovou a Lucií Nedomlelovou. Lucka jezdí poslední dobou velmi dobře a díky skvělé kondici ve druhé polovině závodu útočila na vítězství. Bohužel problém cestou na dvanáctku způsobil, že nakonec z toho bylo až umístění mimo podium. O první místo pak až do konce bojovaly Katka Nováková s Vendulou Musilovou. Tříminutový náskok Venduly z první poloviny závodu se neúprosně tenčil, avšak v cíli byla jičínská závodnice přece jen ještě o pět sekund dříve než soupeřka. 

Oproti middlu byl závod o dost jezdivější, blátivých cest bylo minimum a dosažené časy odpovídaly představám závodníků a snad i soutěžní komise. 

Ze závodů si odvážím velmi kladné dojmy z centra, kde vše klapalo na jedničku, menší počet závodníků dodal akci příjemný komorní nádech. Na závodní stránce bude potřeba zapracovat, vsetínský víkend ukázal, že v týmu je velmi žádoucí mít oponenta s jinou optikou a měřítky, než jakými disponuje stavitel tratí. Protože závody neděláme pro deset nejlepších eliťáků, nýbrž pro všechny. Pokud bych měl na konec vypíchnout jedinou věc, která mne z víkendu naprosto nadchla, bude to určitě pořadatelská fotogalerie. Fotky z lesa jsou prostě parádní, palec nahoru pro fotografa!

Síly všech závodníků nyní směřují k víkendu u Vidnavy, kde 18. a 19. září proběhne Mistrovství České republiky na krátké i klasické trati.

Odkazy

• výsledky middle / long
• fotogalerie Tomáš Bubela middle / long
• fotogalerie Pavel Štáfek - shromaždiště

Fotografie v článku: Tomáš Bubela, Pavel Štáfek