S mapou mezi brody: Mistrovské tituly z Rychlebských stezek si vezou Ewa Haltof, Martin Kanta a Jakub Škoda
V jednom z cyklisticky nejatraktivnějších koutů republiky se odehrály mistrovské závody na krátké a klasické trati. Rychlý a hravý middle, náročná klasika i konkurence světové extratřídy udělaly z víkendu ve Velké Kraši u Vidnavy skvělý zážitek.
Ač se závod konal na území Česka, pro velkou část našinců znamenal výlet do cyklokempu Černý potok zahraniční cestu. Nejkratší cesta ze severu a západu republiky vede totiž přes Polské území a hranice tak cestou na tuzemský závod překročíte vícekrát než kdyby se závodilo třeba někde v Alpách.
Základna: Tábor Černý potok
Tábor je známý nejen cyklistům, ale i orienťákům. Okolí je velmi důkladně zmapováno a s mapou se tu závodí docela často. Prostor MČR MTBO 2021 byl původně prostorem pro mistrovství světa. Mělo se tady závodit už v srpnu 2020, ale pandemie celé tohle mistrovství poslala k šípku. Tahle nešťastná konstelace však měla i pár pozitivních důsledků: závodní mapa byla jednak opravdu špičková, protože pro MS prochází mapování mnohem přísnější kontrolou, a z důvodu nekonání MS byla pro všechny závodníky nová. V prostoru se sice už dříve závodilo, ale je to tak dávno, že čas i příroda paměťové stopy dávno zahladily.
Celkem našlo cestu do tábora téměř 300 závodníků z Česka, Polska, Slovenska a Dánska. Zázemí pro závod bylo ideální: přehledný kemp, dostatek chatek i místa pro stany, auta a další závodní mobiliář. Cílová rovinka procházela přímo středem tábora, což občas sice vyžadovalo více pozornosti, ale na oplátku měli všichni přijíždějící velmi slušnou diváckou podporu. Atraktivita úseku byla navýšena ještě obrovitou louží v závěrečné zatáčce, což kvitovali diváci i fotografové. Závodníci už o něco méně, jelikož se v sobotu jednalo o prakticky jediný bahnitý úsek široko daleko. Kdo se na sběrce těšil, že přijede do cíle čistý, byl v cíli zřejmě trochu zklamaný.
Ale i bláto k závodům patří a pořadatelé s tím samozřejmě počítali. Kapacita a výkon místní baterie wapek byly na ukázkové úrovni, fronty známé z předchozích závodů se zde vůbec nekonaly. Hloučky se o to víc tvořily za vyčítáním, protože stavba byla po oba dny velmi zajímavá a v cíli bylo se soupeři určitě co probírat.
Middle
Krátká trať startovala na dohled od kempu a ti, kdo to vzali rovnou bez rozcvičky, měli po startu co dělat, aby vystačili s dechem. Pár sprintových kontrol, pak dlouhý postup s volbou, tempo, sklon i kvality podložky se střídaly jak na běžícím pásu. Jestli jsem si nad něčím trochu posteskl, tak to bylo proto, že jediný singletrail, který měla elita na postupu, byl zrovna v protisměru. Ale i tak to bylo parádní bajkování a možná ještě lepší mapování.
Cestou na sběrku připravili pořadatelé malé technické zpestření, když bylo potřeba překonat prudký terénní zlom. Nic těžkého, sjezdík měl rychlou i pomalejší variantu a závodníci si mohli pasáž před startem prohlédnout a najet. Přesto se pod kopcem pár lidí vyválelo, následky však nebyly nikterak tragické a vesměs pády končily pouze nějakým jadrným výrazem a následně smíchem aktérů i přihlížejících. Tuhle pasáž i mnoho dalších můžete zkouknout v bohaté pořadatelské galerii.
Fotky, videa a vůbec celé mediální zpracování akce bylo příkladné, živý web se spoustou informací, podpora na sociálních sítích, několik fotografů a kameraman v terénu i rychlé pozávodní zpracování potřebných výstupů. Pořadatelé přípravu nepodcenili a díky tomu se můžeme těšit z pěkných obrázků a zachycených vzpomínek.
A jak mistrovský middle dopadl? V dámské elitě zvítězila Ewa Haltof před Vendulou Musilovou a Markétou Drobníkovou. Mezi ně se vměstnala na druhé místo závodnice z Dánska Cæcilie Christoffersen , která se však nepočítá do pořadí v MČR. Mezi muži pak zvítězil Martin Kanta před Vojtěchem Stránským a Vojtěchem Ludvíkem. Naopak se nedařilo favoritům Kateřině Novákové a Kryštofovi Bogarovi,
Po závodě mnozí vyrazili mimo závodní prostor na průzkum Rychlebských stezek a vraceli se často až se soumrakem. Podvečerní ceremoniál plynule přešel ve volnou zábavu s hudbou a promítáním. Videa ze závodu bleskově zpracoval a připravil Radek Vala. Večírek byl ale velmi decentní, jelikož v neděli následoval další mistrovský závod a každá troška ušetřené energie se mohla hodit. Navíc počasí začalo do puntíku plnit výstrahy meteorologů a začalo pěkně pršet.
Long
K ránu déšť ustal, ale taky se vydatně ochladilo a klasika tak už startovala do teplot pod deset stupňů. To v letním dresu dal málokdo a i ti, kteří se přioblékli, vedrem při závodě rozhodně netrpěli. Mapa klasiky rozšířila middlový prostor směrem na východ a na jih a už při prvním pohledu bylo jasné, že tenhle závod se mezi ty suché počítat určitě nebude.
Mezi brody
Ačkoli nepršelo a v terénu bylo louží minimum, vody jsme si užili dosyta. Prostor je totiž vodními plochami a toky protkán dosyta a brody Černého a Červeného potoka stavitel využil bezezbytku. Některé z nich jsem měl možnost vyzkoušet i vícekrát, takže kdybyste potřebovali poradit ideální stopu, klidně se ptejte. I když voda jako taková moc velký problém nebyl, většina závodníků brody projížděla bez kolize. Mnohem větší potíže působily následně mokré svršky a zejména obuv. Ono když máte dvě hodiny nohu v botě, která je plná ledové vody, trochu to studí. Lépe řešeno chvíli studí a pak přestane, protože ty nohy přestanete cítit. Poslední půlhodinu závodu jsem se zoufale snažil absolvovat celou v pedálech, protože po vycvaknutí polomrtvé chodidlo už zpět do kufru nemohlo trefit. Jelikož jsem se v tomhle stavu ještě komicky smotal na rovině ve snaze uhnut přes mokrý kořen, kromě deprese z omrznutých končetin pro mne končila klasika i s naraženým bokem. Nohy naštěstí cestou domů roztály. Na příští závod budu každopádně trénovat průjezd brodem s nohama nahoře.
Mapa longu byla opět parádní a stavba snad ještě lepší. Soudit dle zkušenosti tedy mohu pouze podle pánské elity, více jsem toho objet nestihl. Ale i z ostatních kategorií se ozývalo, že závod byl opravdu vyvedený. Síť cest nabízela opravdu velké množství variant a u dlouhých postupů bylo nutné plánovat opravdu pečlivě. Kupříkladu nejdelší postup v M21E měřil vzdušnou čarou 3,8Km. Nejrychlejší na něm byl Jakub Škoda za 16:17 a druhému naložil skoro minutu!
S tratí longu se v ženské elitě vypořádala nejlépe Dánka Cæcilie Christoffersen v čase 115:00. Ta se však opět nepočítala do hodnocení v rámci MČR a zlatou medalii tak získala opět Ewa Haltof za čas120:53. Druhá v MČR dojela Kateřina Nováková, třetí Markéta Drobníková. V mužské elitě zvítězil Jakub Škoda za 112:28 před Vojtěchem Stránským (114:26) a Martinem Ševčíkem (118:51). Na stupních vítězů byl i Riabinin Petr z Polska, který dojel v absolutním pořadí třetí, ale mimo hodnocení v rámci MČR.
A jak viděl oba mistrovské závody ředitel akce Ruda Kolář? „Účastníci hodnotili závod jako velmi povedený po všech stránkách. Nebylo to úplně snadné, ale celý pořadatelský tým odvedl výbornou práci a ukázalo se, že se dá udělat i zdánlivě nemožné. Děkuji i všem účastníkům za sportovní výkony a přátelskou atmosféru.“
Nezbývá než s Rudou souhlasit, závody měly velmi dobrou úroveň po všech stránkách a nádherné terény byly třešinkou na dortu tohohle sportovního zážitku.
Český pohár MTBO má před sebou poslední víkend, ve Zbraslavicích pořádá oddíl USK Praha individuální závody ve sprintu a na krátké trati, celou sezónu pak uzavře závod smíšených družstev.
Odkazy
- výsledky MČR middle / MČR long
- fotogalerie Ruda Kolář - long (les)
- fotogalerie Ruda Kolář - long (vyhlášení)
- fotogalerie Ruda Kolář - cíl
- fotogalerie Ruda Kolář - middle (les)
- fotogalerie Ruda Kolář - middle (vyhlášení)
- foto + slow motion Radek Vala - brody
- fotogalerie Pavel Štáfek - centrum, vyhlášení so+ne
- web závodu (fotky, videa, výsledky...)