Závody ve Vysočina aréně nabídly jedinečnou příležitost poznat blíže zázemí MS v biatlonu a Světového poháru MTB cross country. Většina závodníků využila možnosti nocovat přímo v jednom z nejúspěšnějších center venkovních sportů poslední doby. Ti, kdo zvolili lůžka, měli tentokrát zázemí srovnatelné s řadou věhlasných olympioniků a kdo měl štěstí, mohl se v aréně potkat třeba s našim nejúspěšnějším biatlonistou Michalem Krčmářem, který se tu připravuje na další sezónu.

Bylo to pro většinu trochu neobvyklé. Přece jen jsme zvyklí spíše na komornější a jednoduché zázemí kempů než na obrovské stadiony pro desetitisíce diváků. Ale dlužno říci, že jsme se v aréně neztratili a centrální prostor s občerstvením a prostorem pro ceremoniály byl MTBO partou docela pěkně zaplněný. A troufnu si napsat, že tolik závodníků se startovními čísly najednou, jako bylo na stadionu před startem sobotních štafet, tahle aréna při mediálně mnohem sledovanějších akcích moc často nevídá. Startovní pole biatlonistů či XC bikerů totiž málokdy překročí stovku, tudíž více než dvojnásobek cyklistů s mapníky vypadal na travnaté ploše uvnitř stadionu už docela mohutně. Hlavní rozdíl byl v počtu diváků na tribunách, jelikož jedním z hlavních rysů MTBO je to, že se na něj nejezdí koukat, jezdí se rovnou závodit...

Sprint

První závod dokonale využil síť trailů nad arénou. Start byl nedaleko od nejvyššího místa mapy a protože pro předepsanou délku sprintu stačilo připravit dostatečně klikatou cestu dolú ke stadionu, většina závodu vedla po trailech z kopce. Pro slušný výsledek bylo potřeba udržet maximální koncentraci a nenechat se strhnout jízdou ve flow stopě, protože kontroly byly rozeseté nejen přímo v trailech, ale i za každým druhým výjezdem. A protože jsou traily jednosměrné, přejetá odbočka byl docela průšvih. Mapa byla díky velkému formátu krásně čitelná, ale díky svahu a vyšším rychlostem bylo potřeba mapovat opravdu hodně dopředu, aby člověk nemusel moc stavět.

V mužské elitě se rychlá a technická trať líbila nejvíce Vojtěchu Ludvíkovi, který prakticky nechyboval a s více než minutovým náskokem zvítězil před Vojtěchem Stránským a Janem Haškem. I ženské elitě se nejvíce dařilo členkám českého reprezentačního týmu, Za vítěznou Romanou Škodovou dojely druhá Lucie Nedomlelová a třetí Vendula Musilová.

Štafety

Při odpoledním MČR štafet pořadatelé dokonale využili příležitosti, které jim Vysočina aréna nabídla. Přehledný start i cíl, mapy navěšené kolem dokola trestného biatlonového kolečka, sběrka a divácké kontrola na nejlépe viditelném místě stadionu a perfektní využití tunelů a různých smyček biatlonových i bajkových tratí.

Úseky byly farstované už od mapového startu, takže kdo spoléhal na to, že se na jedničku odveze za nějakým rychlíkem, byl stejně rychle zase zpátky u prvního lampionu nad stadionem. Množství cest tady staviteli hodně usnadnilo práci, naopak závodníci museli číst mapu opravdu důkladně. A to už od samého začátku. Oproti sprintu totiž kresba nebyla zdaleka tak čitelná, menší měřítko mapy a silnější linie cest učinily zejména v okolí stadiony z mapy docela slušný hlavolam. Bohužel se ke komplikacím přidala i chyba v tisku mapy, kdy v jižní části byly směrové šipky přetisknuty asfaltkami a pořadatelé několikrát vyháněli závodníky z cest, u kterých jednosměrnost není zřejmá ani při pohledu na mapu v klidu na stole.

Příroda si pak pohrála s posledními úseky, kolem páté odpoledne začalo docela slušně pršet a z příjemné letní trailovačky byla rázem spíš klouzačka. Pro závodníky s dioptrickými brýlemi pak následovala další taškařice v podobě hledání kontrol ve sjezdu naslepo. A aby těch pohrom nebylo málo, v jižním cípu prostoru se skupina bikerů bez jakéhokoli ohlášení rozhodla pro výstavbu nového dřevěného dropu přímo v čase konání štafet. Bohužel to někteří měli na postupu a příjemný polet to z nedostavěného můstku rozhodně nebyl. Co si dotyční stavitelé vyslechli od ředitele závodu se zde publikovat nedá, smysl i jazykové obraty použité v onom sdělení jsou vám však asi jasné.

Samotný závod však probíhal celkem plynule bez výraznějších zádrhelů. Výjimkou však byly kotrmelce výsledkové. Úseky byly krátké, často se měnilo pořadí a vzhledem k různým přístupům k sestavování týmů se dopředu výsledek nedal moc dobře odhadnout. Sázkaři určitě měli hodně vysoko sestavy, kde figurovali tři závodníci z elitní kategorie, ovšem tentokrát se ne vždy předpoklad potkal s realitou. V pánské elitě dva úseky vedla sestava Stadionu Nový Bor. Novoborští však mají rychlé eliťáky jen dva a bylo jasné, že dámské obsazení třetího úseku na titul stačit nebude. Do cíle na první příčce tak mohla dojet štafeta z Plzně v sestavě Kamaryt, Hasman, Hašek, která se na prvních příčkách pohybovala po celou dobu závodu. Asi největším překvapením soboty je druhé místo sestavy Sporticusu. Ne že by tenhle čelákovický klub neměl žádné eliťáky, ovšem do štafet je všechny až na jednoho postavil do veteránských kategorií. Z trojice Niebielski, Mišoň, R. Lesage elitní licencí disponuje pouze první jmenovaný závodník a při pohledu na soupisky konkurence by málokdo předem tipoval, že právě tahle štafeta bude pro Plzeňáky nejtěžším soupeřem. Na třetím místě pak dojela zlínská sestava Chovanec, Graubner, Hradil.

V ženské elitní kategorii byly největšími favoritkami závodnice Sportcentra Jičín (Kuchařová, Drobníková, Škodová), ovšem výborné a vyrovnané výkony nakonec vynesly na nejvyšší stupínek štafetu MTBO Hradec Králové v sestavě Nedomlelová, Jedličková, Haltof. Třetí místo patří štafetě Oddílu OB Kotlářka v sestavě Puchernová, Janečková, Pospíšková.

O mistrovské tituly závodily i štafety dorostenců a dorostenek. V M17 zvítězil tým Sportcentra JIčín (Tuma, Ticháček, Toloch), kategorii W17 ovládly závodnice KOS Tesla Brno v sestavě  B. Ryglová, La Carbonara, A. Ryglová.

Před slavnostním ceremoniálem přestalo pršet a předávání medailí i cen tak mohlo proběhnout ve velmi důstojném prostředí centrálního prostoru Vysočina arény.

Následoval společenský program s reprodukovanou hudbou. Celovečerní poslechová diskotéka se nakonec nechtěně protáhla až do DISKotéky rozhodcovské během nedělního odpoledne, i když tam už to taková zábava nebyla... Ale vezmeme to pěkně chronologicky.

Middle

Nedělní závod byl sice už třetím v pořadí na stejné mapě a ve stejném terénu, přesto se ne všichni mohli s terénem seznámit stejně. Drobnou výhodu na middlu měli ti, kteří v sobotu jeli štafety ještě za sucha. Stihli si totiž les pořádně prohlédnout. Poslední úseky to měly za deště pod stromy už skoro potmě, takže ač nedělní mapa byla se štafetovou téměř shodná, mnohé křižovatky a další útvary byly zrakem postřehnutelné právě až během middlu.

Start byl tentokrát prakticky u arény. Pro stavitelku Martinu Tichovskou to bylo asi ideální, pokud měli závodníci alespoň něco nastoupat a ne se jen po trailech vozit z kopce. Na východním kraji mapy přibyl kousek nového území, kde však co do navigace nebylo moc k řešení a kontroly tam umístěné sloužily spíše k prodloužení tratí směrem k žádoucím časům. 

Vše rozhodující se opět odehrávalo v husté síti trailů a přibližovacích cest místního trailparku. Hustě naskládané křižovatky a hůře čitelná mapa však tentokrát činily závodníkům mnohem větší potíže než při štafetách. Během jízdy v klopenkách nebo když skáčete velbloudy a lavice už nezbývá moc času na koukání do mapníku. Middle prostě vyžadoval plánování trasy dlouho dopředu. Kdo to nedokázal, musel brzdit a stavět doslova na každém rohu. Obzvlášť u eliťáků bylo vidět, že jedou u křižovatek mnohem více na jistotu než vídáme při jiných závodech. Nemožnost jízdy v protisměru na většině cest v mapě vyžadovala trochu jinou strategii už v sobotu, u middlu přibylo navíc ještě několikanásobné křížení tratí. Směrové šipky na trailech byly v neděli neúprosné. Kdo neuhlídal počítání odboček, musel ven z trailu na dalším  výjezdu a jinou cestou pěkně znovu okolo na druhý pokus. 

Řada závodníků se neovládla a přes výrazné značení v mapě i v terénu to do protisměru i tak otočila. To v lese plném rozhodčích pochopitelně nemohlo znamenat nic jiného než diskvalifikaci. Zajímavé je, že ačkoli pod bedlivým dozorem byly především ty nejzapeklitější postupy na elitních tratích, tresty za pohyb v protisměru se rozdávaly výhradně v kategoriích nižších a týkaly se výhradně mužské části závodního pole. 

V ženské elitě zvítězila Romana Škodová před Rozálií Kuchařovou, velkým překvapením a určitě příslibem do budoucna je třetí místo dorostenky Adély Ryglové. Mezi muži k žádnému překvapení nedošlo, vyhrál Vojtěch Stránský před Vojtěchem Ludvíkem a Martinem Kantou.

Jaké to bylo

Pokud bychom měli závody stručně zrekapitulovat, byl to určitě vydařený víkend. Ano, nějaké chyby se našly - chybně přetištěné směrové značky na mapě, hůře čitelná kresba u middlu a štafet, neohlášená stavba překážek v prostoru štafet nebo občas nestíhající občerstvení. Ovšem dáme-li na druhou misku vah kvalitní zázemí stadionu s velkým parkovištěm, luxusní terén, divácky přehledný a atraktivní dojezd štafet a pěkné tratě, vyjde nám z toho docela povedená akce. Nesmíme zapomenout ani na technické řešení přenosu mezičasů, které je určitě hodno následování. Možná to někteří nepostřehli, ale tentokrát bylo možné online sledovat nejen pořadí v cíli, ale i průběžné pořadí na trati, což je určitě skvělé a pro dokonalý komfort diváků už by zbýval asi jen GPS přenos z lesa... Kdo se pokoušel online v reálném sledovat nedávné ME MTBO v Polsku, snadno si udělá obrázek o tom, kam až se české pořádání posunulo.

Společně s týmem pořadatelů KOS TJ Tesla Brno děkujeme všem závodníkům za účast, věříme, že se vám závody líbily a užili jste si novoměstské traily v trochu neobvyklé podobě dosytosti.

Český pohár MTBO pokračuje hned v následujícím víkendu dalším trojzávodem, tentokrát to budou sprint, masák a klasika v maďarsko-rakouském pohraničí na břehu Neziderského jezera.

Odkazy

• Výsledky sprint / štafety / middle
• Livelox sprint / middle
• Fotogalerie TBM - sprint
• Fotogalerie TBM - štafety
• Fotogalerie TBM - middle
• Fotogalerie Pavel Štáfek - štafety, vyhlášení So+Ne
• Facebooková stránka závodu