A právě tady je možno zaznamenat první známky vzniku MTBO, neb nedávno tomu otec nedbaje zásad bezpečného sexu a neznaje seriály typu Dallas, zasel sémě své mužnosti této sličné poštovní doručovatelce, která řídíce se pokyny X-tého sjezdu KSČ v té době otci taky dalas, neb si to právě v této studenou válkou a imperialisty řinčícími zbraněmi sužované době žádá podmínka pro osídlování pohraničí.

Tyto známky se projevují prvními pohyby v matčině lůně a není to nic jiného, než závodnický duch budoucího MTO- Bikera, který se snaží přimět svou matku, aby nepodléhala zvyku objet své vesničky známou cestou po silnici, ale aby to napálila zkratkou přes louku, za rybníkem přeskočila na cestě kládu, smykem sešoupla úvozovou cestu, na zadním kole přejela potok a u krmelce orazila kontrolu, aby v šíleném tempu nakopla cestou srnku, čumící s otevřenou hubou.

Hádá správně ten , kdo předpokládá, že se na tomto odstavci narodím já. Rodiče trochu rozladěni, neboť můj nejstarší čtrnáctiletý bratr již ochutnává slasti tabákového průmyslu místní provenience a nepohrdne ani smyslnými návrhy mladších spolužaček. Zvláště když další , devítiletý bratr má již tyto zkušenosti za sebou a plně se začíná oddávat vpravdě chlapským záležitostem jakou jsou orientační běh a motocykl Jawa 20.

Nelze se tady rodičům divit, že si přejí mazlivé děvče, které se bude držet doma a nebude se courat po večerech venku jako ti dva parchanti. Nedojde však splnění jejich přáním ,neboť přesně v roce kubánské revoluce se z oken novoborské porodnice ozve všeohromující řev budoucího cyklisty a znalému člověku se hned vybaví energie stočlenného pelotonu.

Prvním strojem novodobého hrdiny se stává proutěné celoodpružené dvoustopé vozidlo neznáme značky.

Vladislav, kteréžto jméno je mu vylosováno, je zatím příliš slabý, aby sám vytlačil svůj stroj na nejbližší kopec, aby se v němém úžasu řítil stokilometrovou rychlostí dolů, tak alespoň přemýšlí o technických úpravách svého Biku. Je to on, který první přichází s kapalinovými brzdami a vzhledem ke svým možnostem volí brzdovou kapalinu charakteristických vlastností, za což je technicky nemožnými rodiči kárán až jebán.

Čas oponou trhl a Vládík dostává svou první koloběžku. Jeho jasná představa o založení sekce MTBO dostává vážné trhliny ve zjištění, že ještě neumí psát. Přesto se dobrovolně vzdává pravidelných radovánek svých kolegů z mateřské školky, kterýžto program cestou domů mu zůstává utajen až do dospělosti. Nedbaje posměšků svých spolužáčků sedává doma a ve světle svíčky tvoří v obrázkové formě Pravidla MTBO.

Ví, že jeho chvíli se dostane naplnění. Jeho, o několik let později ,bantamový stroj se stává postrachem všech obyvatel této vesnice, ovšem Ti , kteří dnes s láskou vzpomínají na svého spoluobčana a vážně hovoří o bronzové soše cyklisty, nemají v té době příhodnější pojmenování než harant a magor.

S úsměvem na tuto dobu vzpomínají dnes, když na svém titanalovém MARONÉ přijíždí On za ovací celé vesnice a několika vlastních potomků.

A ptáte se co se od té doby přihodilo? Vlastně už celkem nic. Založil MTBO, stal se Prvním Presidentem sekce, nedokázal ho zastavit ani Klimpl, Matějů ani přiblblé články typu JaKram či Bodyorienteering v jakémsi pidičasopise.

Postaví na nohy mladou disciplínu, vychová své následovatele a pak ji jako malé děcko předává, aby zrála a rostla. Pak ji jen jak krásné děvče z povzdálí pozoruje a kochá se její ladností. A netruchlí, že ona již o něm neví. To dělá z malých lidí Velikány.

Běž a vzkvétej, krasavice, jsi fascinující a v dobrých rukou, rozlétni se do světa a slož jej ke svým sličným nohám.

Vladislav Báža Lepšík
(někdy v roce 1996)

• Historie MTBO do r. 1999 (zejména léta 1993-5)
• Ať žije Lepšík (první MČR v roce 1995)