Jako obvykle kola vyrazila s dvojicí statečných řidičů o pár dní dříve a většina účastníků je zanedlouho následovala letmo. Letadlo přistálo v Madridu, odkud se pokračovalo auty asi čtyři hodiny za hranice Portugalska na úroveň Badajozu. Pár dalších členů se sjelo po své ose z různých koutů Pyrenejského poloostrova. 

Pondělí bylo vyhrazeno aklimatizaci a skládání kol. V úterý už se vyrazilo do terénu. Jean-Charles Lalevée, francouzský orienťák napůl žijící v Portugalsku, nám nachystal náročný program. “Na rozjetí” to byl městský sprint ve Vila Vicosa a po deštivé pauze výživný long, kde jsme poprvé okusili, kolik vody tady za poslední dny spadlo. Výjimkou nebyly louže, brody nad náboje ani malé říčky místo cest. Na další dny už jsme tedy věděli, co čekat. Takové vody za týden rozhodně nevyschne, ani kdyby začalo pražit slunce. Jakože nezačalo a déšť pravidelně doplňoval víc, než co jsme zvládli vycákat ven. 

Na další den nás Jean-Charles uvítal na fotbalovém hřišti s připraveným oddychovým mapovým cvičením. To ale nenahrazovalo trénink v terénu a v aplikaci Vikazimut na nás čekaly dva pořádné kousky - nejprve kombotech middle a pak se trochu vyhecovat při mass startu. Posledně jsme na portugalském soustředění používali aplikaci UsinlingO, která mi přišla o něco přívětivější. Obě aplikace hrají melodii, když dorazíte na kontrolu. V případě, že projedete jinou kontrolu, než kterou máte v pořadí, UsinlingO zahraje odlišnou melodii, zatímco Vikazimut zarytě mlčí. Pokud se tedy rozhodnete trénink z nějakého důvodu zkrátit, nebo kontrolu přehlédnete, Vikazimut vám od té chvíle neřekne nic (pokud si na staru nezadáte volné pořadí kontrol). To mi přijde poněkud nepraktické, ale prý už vývojáři mají tuto zpětnou vazbu podanou. Tak jako tak, ač je to pro organizátora náročnější, je stejně lepší kombinovat ražení přes aplikaci s fáborky v lese. Ražení přes aplikaci je totiž trochu nevyzpytatelné. Někdy se na místě kontroly musíte chvilku motat, než vás GPS doběhne a kontrola se orazí. Pokud je kontrola na rovné cestě a chcete se na ní otáčet, je nepředvídatelné, kde vám mobil zahraje, takže pokud jedete v závodním tempu, otáčení je tak trochu nemotorné. Nicméně organizaci tréninků to zjednoduší mnohonásobně, to se musí nechat.

Mapově nejzajímavější tréninky padly na den třetí a museli jsme za nimi překročit hranice Španělska. Sprinty u Badajozu nabídly terén hodný mezinárodní akce. Množství rychlých cest, trailů a akurátního převýšení dalo dohromady velice atraktivní sprint. Pouze při sjezdu na uzlovou kontrolu by se hodilo mít spíše kánoi, než kolo. Přejetím přes silnici jsme se dostali na start dalšího delšího sprintu v neméně zajímavém, jen o něco mokřejším, prostoru. Přichystán byl pro nás ještě jeden trénink. Nahromaděná únava a vyhlídka na sobotní závodní long ale velela to zabalit a trochu zregenerovat.

Na páteční day-off nás svou návštěvou poctilo dlouho očekávané slunce a regenerační coffee ride ti odvážnější absolvovali pěkně krátký-krátký. Nezbývalo než prostudovat bulletin a přichystat se na závodní víkend. Pořadatelé sice byli tak ochotní a sepsali pro nás bulletin v anglickém jazyce, ale zásadní informaci zda fikat či nefikat zákeřně vynechali. Po většinu mapově poněkud nezáživné tratě to bylo vcelku fuk. Na závěr si ale přichystali postup přímo vybízející k fikání potokem, což mnoho z nás, nalákaných nepřesnou informací pořadatelky, že fikat je dovoleno, nemohlo nechat jen tak. Vykutálení pořadatelé to čuli a postavili se na konec potoka, kde se zvednutým prstíčkem hrozili diskvalifikací, pokud to nevezmeme potokem zpět a pěkně kolem dokola. Jak se asi dá čekat, vzhledem k prestižnosti závodu uposlechli jen někteří. Beztak jsme jako cizinci byli mimo pořadí všichni. 

Vybaveni touto důležitou informací jsme s posledními zbytky energie vyrazili na brzký start nedělního sprintu nedaleko Meridy. Oproti mapově nezáživnému longu byl sprint ve velice pěkném terénu, který kombinoval zástavbu s pěšinkami prošpikovaným okolím menší historicky významné přehrady. Hladina vody byla na svém maximu, a tak přehrada některé pěšiny zcela pohltila, což nejspíš stavitele zaskočilo. No nic, tak tu kontrolu nedáme doprostřed cesty, ale na začátek, ať se k ní nemusí doslova plavat. Další nástrahou byly kontroly kamuflované tiskem tak dobře, že je ne všichni objevili. Zkrátka a dobře, o zážitky rozhodně nebyla nouze. Kdybychom zůstali v teple v Česku, rozhodně toho tolik nezažijeme. A navíc, tvrdé podmínky dělají mistry, ne? 

Úvodní foto: Fedo