Bikerské bilancování II
Původně se měl článek jmenovat "novoroční bilancování", ale Nový rok je již dávno za námi. Nicméně, i blížící se začátek letošní bikerské sezóny se jeví ideální k malému zamyšlení nad sezónou uplynulou a také nad tím, co nás letos čeká a kam náš sport směřuje. Již něco málo přes rok vykonávám funkci předsedy sekce MTBO, je tedy na toto bilancování ideální doba.
Nebudu příliš zdržovat rozvleklým filozofováním, půjdu rovnou k věci.
Co se vloni povedlo:- Seriál závodů Českého poháru (ČP) proběhl velice zdařile. Výběr terénů, tratě, mapy, organizace, prostě vše bylo vydařené. Však také hodnocení jednotlivých závodů na konci roku skončilo víceméně unifikovaným výsledkem. Ani ne tak proto, že by byly všechny závody průměrné, ale spíše nadprůměrné. Drobné nedostatky se tu a tam objevily (o těch později), celkově si ale pořadatelé zaslouží pochvalu a uznání. Nerad bych na tomto místě někoho vyzdvihoval, snad jen pro připomenutí - servis kol zdarma během závodů v Jablonci či prémie pro nejrychlejší časy na vybraných postupech v Blansku - to jsou nadstandardy dělané pro uspokojení závodníků. A o to tak nějak jde.
- Stabilizoval se počet účastníků na závodech ČP na cca 300 lidí/závod. Oproti roku 2002 došlo k výraznému navýšení závodníků. Např. v ženských kategoriích (DE + D21) vzrostl počet bodujících závodnic z 62 na 82. Nejvíce závodníků se účastní hlavních mužských kategorií (HE, H19A, H19B) - více než 200. Potěšitelný je výrazný nárůst závodnic v kategorii D14-18. Podchycení mladých závodnic a závodníků je pro budoucnost našeho sportu klíčové.
- Podařilo se sestavit kalendář ČP na příští rok, který slibuje opět zajímavé závodní prostory a kvalitní pořadatele. Ohledně termínů se vyskytly námitky na zařazení posledních závodů do posledních dvou víkendů srpna. Důvodem je MS v Austrálii, na které se odlétá již koncem září a je třeba časová rezerva na vyřízení víz a jiných formalit. Je trochu škoda, že již během podzimu nebudou žádné závody ČP. Nic však nebrání aktivnímu pořadateli, aby si uspořádal závod bez statutu ČP třeba na loňské či starší mapě. Navíc se v okolních zemích pořádá mnoho akcí a mezinárodní kalendář naleznete na stránkách MTBO díky úsilí RaMacha.
- Česká reprezentace v loňském seriálu SP opět ukázala svou příslušnost ke světové špičce, v hodnocení národů jí patřila druhá příčka. Vzhledem k rostoucí konkurenci je to super výsledek. Za pořadí národů se však, bohužel, medaile na MS neudělují... Tento výsledek byl podložen zejména výkony našich mužských i ženských štafet, což je pro nastávající MS dobrá zpráva. Ani v jednotlivcích jsme se neztratili. Nejvíce potěšila plzeňská výhra Jardy Rygla a další pozice na bedně v podání Marušky Hrdinové (2. a 3. místo) a Markéty Jakoubové (3. místo). Potěšitelná je také velká konkurence v mužském reprezentačním týmu. V seriálu SP se objevilo mnoho nových tváří (Luboš Tomeček, Aleš Linhart, Michal Tihon) a nevedli si vůbec špatně.
- Velký dík plzeňským pořadatelům patří za krásné závody SP. I přes mírný problém na konci (diskvalifikace, nediskvalifikace a nakonec diskvalifikace švýcarské závodnice Christine Räber) se jednalo o potvrzení tradiční kvality českých závodů. Vše bylo okořeněné nenapodobitelným plzeňským doprovodným programem včetně netradičních cen pro vítěze.
- Loňský rok byl pro českou reprezentaci zlomový v oblasti financování. Loňský rozpočet byl sestaven ve výši, která umožnila důstojnou reprezentaci na všech závodech SP a navíc zbylo i dostatek prostředků na zaplacení kvalitního letního soustředění. Z podstatné části byl rozpočet tvořen prostředky od svazu (ČSOB), částečně od sponzorů (velký dík patří dlouholetému sponzorovi, firmě Advisors Group a.s.). Nutno podotknout, že si na sebe dnes již v podstatě vyděláváme vlastními výkony - zdroje svazu jsou z velké části závislé na výsledcích reprezentantů na MS. A to poslední, ve Francii v roce 2002, bylo pro nás velmi úspěšné.
- Podařilo se navázat spolupráci s agenturou Go Czech, od které si slibujeme peněžní i nepeněžní benefity pro reprezentaci i pro závody ČP a větší zviditelnění našeho sportu v médiích.
- Minulý rok hodnotím pozitivně i v bafuňářské oblasti. Zúčastňujeme se pravidelně zasedání předsednictva ČSOB, takže máme vliv na činnost svazu. Vztah vedení svazu k MTBO vnímám jako příznivý. Zdá se mi, že oceňují naši samostatnost, bezproblémovost, dobré výsledky a dynamiku našeho sportu. Alespoň doufám.
- Na valné hromadě se podařilo přijmout rozpočet pro sezónu 2004, se kterým jsme spokojeni. Výše prostředků pro reprezentaci umožní účast na MS minimálně 6 mužům a 4 ženám. Osobně mě nejvíce těší navýšení prostředků pro pořadatele ČP z 20 na 35 tisíc korun. Je to pořád relativně málo, neboť pořadatel odvede zpět svazu poplatek v obdobné částce, jakou činí příspěvek. Nutno si však uvědomit, že se jedná o 75% navýšení, tedy v relativní výši opravdu výrazné.
- Úspěchem na mezinárodním poli je bezpochyby přidělení pořadatelství MS v roce 2005 (zásluha hlavně nebikera Libora Zřídkaveselého). Mistrovství se bude konat na Vysočině s centrem v Novém Městě na Moravě. Příprava MS se již pozvolna rozbíhá, na podzim proběhla ustavující schůze organizačního výboru.
- Na poli mezinárodní bafuňařiny je i nadále aktivní náš zástupce Radek Mach - je členem mezinárodní komise MTBO. Vloni se sice komise mockrát nesešla, ale snad se to letos opět pohne kupředu.
- Pokud vím, počaly vloni práce na aktualizaci a větší harmonizaci mapového klíče ISOM 2000, konkrétně jeho části pro MTBO. Jedny z mála návrhů představila i naše země. Názor jednotlivých členů je však velmi rozdílný (např. náš versus australský) a hledání kompromisu nebude jednoduché. Navíc vše je řízeno Mapovou komisí IOF, jejíž členy jsou sice zkušení mapaři, kteří však vesměs nemají o MTBO ani potuchu. Proto bude zřejmě ještě po nějaký čas platit ISOM 2000, který je pro MTBO ne zrovna optimální. Kontakt s Mapovou komisí IOF má na starost Aleš Hejna za Mapovou radu ČSOB. Styčným důstojníkem mezi komisí MTBO a mapovou radou byl demokraticky zvolen Tomáš Sikora.
- Na posledním místě, nikoliv však významem, se zmiňuji o vzrůstající oblibě závodu Poděbradka Bike Adventure. Vloni se konal jeho třetí ročník v krásném prostředí Vysočiny (mimochodem to byla na delší dobu poslední příležitost, jak si zajezdit v těchto krásných lesích - do konání MS v roce 2007 je celý prostor Vysočiny embargovanou oblastí) za účasti téměř tisíce závodníků. Význam BA pro popularizaci MTBO je nedocenitelný. Ačkoliv samotné závody ČP se od BA poměrně značně odlišují (délka, mapa, jednotlivec x dvojice), mnoho "neorienťáků" se k MTBO dostalo právě přes BA. Za to patří pořadatelům a zejména otci zakladateli Kejmilu Arnoštovi velký dík.
- Ve výčtu negativ začnu kritikou do vlastních řad. Nepodařilo se nám (= komisi MTBO) zajistit používání startovních čísel na závodech ČP. Příčin bylo několik, asi tou hlavní velký počet nevrácených čísel z předminulé sezóny - 50 korunová záloha zjevně nebyla pro mnoho lidí dostatečnou motivací ke vrácení. Tento rok se můžete, alespoň doufám, těšit na nová čísla, jejichž používání bude povinné.
- Nárůst závodníků byl poměrně solidní, nicméně k úplné spokojenosti máme ještě daleko. V kategoriích juniorů bylo zvýšení znát, ale chtělo by to více. Zde se velmi citelně projevují negativa MTBO oproti například klasickému orienťáku. Doprava na závody není prakticky možná bez auta a samotné kolo také něco stojí.
- Vrásky na čele nám také, bohužel, přidává hlavní ženská kategorie a ženská reprezentace. Výše jsem zmiňoval utěšitelnou situaci v mužském reprezentačním týmu. U žen je situace přesně opačná. Rozdíl mezi našimi nejlepšími ženami (Hrdinová, Jakoubová a La Carbonara), které patří do širší světové špičky, a ostatními, je propastný. Světlou výjimku tvořila Míša Lacigová, která se po dřívějších nevyrovnaných výsledcích výkonnostně zklidnila a dokázala se prosadit i v závodech SP (6. místo v Plzni).
- Nepodařilo se prosadit reportáž z žádného závodu ČP do hlavních zpráv televizí (jako v roce 2002). Přesto lze na tomto místě jmenovat i zdařilé počiny. Velmi pěkné reportáže se objevily v lokálních televizních pořadech ze závodů v Jablonci a z Bruntálu. Kéž by takových bylo více! O to více mrzí ignorování SP v Plzni ze strany našich televizí, zejména ČT. Konkurenční boj s Novou a zaklínadlo sledovanosti vítězí - průměrného diváka zajímá fotbal a hokej. MTBO peoplemetry nezvedne. Alespoň zatím.
- Již několik let nebyly aktualizovány naše základní dokumenty - pravidla, soutěžní řád atd. Nejsou až tak špatné, ale přeci jen bude nutné reagovat na nové trendy (např. používání 29´´ kol) a provést jistou harmonizaci s pravidly mezinárodními.
- Ačkoliv máme velmi dobře fungující web (dík patří webmasterovi Aldovi - Aleš Linhart), dopisovatelů je poměrně málo. V poslední době se objevily pěkné články od Vládi Lepšíka, ale to je tak asi vše. Kromě tradičních Aldy a RaMacha. A navíc se jakoby vytrácíme z oficiálního svazového webu orientacnibeh.cz. Zde mi po celý rok dosti scházely upoutávky na závody ČP, nemluvě o upoutávce na SP v Plzni. Běžný orienťák, který nenavštěvuje stránky MTBO, se o nás příliš nedozvěděl.
- Podobně jsme na tom s časopisem Orientační běh. Dopisovatele za MTBO vykonával po dva roky Martin Prevužňák, na další roky se této funkce vzdal - dík za jeho obětavou práci. Otázkou je, co dál? Určitě uvítáme, pokud se najde dobrovolník, který bude koordinovat a také psát články do časopisu (poslední informace zní: již se našel, bude to Jirka Vraný z Liberce, díky za to). Ideální vize, alespoň pro mne, je však trochu jiná. Časopisu byla věnována poměrně rozsáhlá diskuze na valné hromadě svazu (blíže o tom píše např. Petr Junek ve článku na svazovém webu). Pro svaz je vydávání časopisu finančně náročné, ale předsednictvo i delegáti svazu se shodují v tom, že časopis má smysl. Každý má svou představu o ideální náplni. Ze strany MTBO jsme se shodli, že články typu ...jelo se do kopce, z kopce a večer byla pařba... nejsou tím pravým ořechovým. Přáním komise MTBO a snad i vaším je, abychom v časopise nacházeli články, které si rádi přečteme i po nějaké době a nebudou již v čase vydání časopisu zastaralé (jako reportážní články, které již před měsícem vyšly na webu). Mě osobně nejvíce schází kvalitní analýzy postupů s barevnou mapou a postupy vítězů, tréninkové plány našich nejlepších, metodika jízdy na kole, technika ježdění v terénu apod. Byl bych rád, kdyby jste tyto řádky vzali jako výzvu a zamysleli se, co můžete pro náš časopis udělat. Zejména bych uvítal aktivní stavitele tratí, pro které bude jejich pořadatelská práce končit právě až analýzou postupů a sepsáním článku do časopisu.
- S prvním květnem se opět rozběhne kolotoč závodů ČP. Můžeme se těšit na 12 závodů, z toho jedny štafety. Rozložení závodů je obdobné jako v minulých letech - krátké tratě, klasiky a skorelaufy a navíc oblíbené mistrovství na dlouhé trati. To by mohlo patřit k vrcholům sezóny, kopce v okolí Vizovic jsou bikerskou lahůdkou. I další závody však slibují pěkné zážitky, není nezajímavého prostoru. Pěvně věřím, že pořadatelé naváží na velmi vydařený rok 2003.
- Již výše jsem se zmínil o používání startovních čísel. Pro používání startovních čísel hovoří mnoho argumentů (identifikace závodníka pořadateli, soupeři, houbaři, novináři..., prostor pro reklamu atd.). Chci na tomto místě zdůraznit zvláště možnost jednoznačné identifikace závodníka ze strany pořadatele resp. rozhodčího. Nešvar fikání lesem je stále u mnohých závodníků pevně zakořeněn. Komise bude letos více než v předcházejících sezónách dbát na zajištění fair - play a kontroly závodníků přímo na exponovaných místech. Proti používání je snad jenom určitá finanční náročnost a organizační starosti. Argumenty pro rozhodně převažují, a proto cítím jako naši povinnost toto zajistit. Doufám, že to budou čísla nová a doufám, že i se jménem sponzora Českého poháru.
- Jedna novinka čeká pořadatele. Mezi pořadatelem a svazem, zastoupeným komisí MTBO, bude podepsána smlouva o organizování závodu ČP. Takovéto smlouvy jsou již několik let běžné v OB a my se mu chceme tímto vyrovnat. Ve smlouvě budou zakotveny povinnosti pořadatele i komise, což by mělo být prospěšné pro obě strany. Na znění smlouvy se pracuje právě v těchto dnech, aby mohla být pořadatelům včas předložena.
- Začátkem roku byla uzavřena smlouva o spolupráci s agenturou Go Czech. Pro letošní rok si od agentury slibuji materiální zabezpečení české reprezentace (alespoň oblečení), získání partnera a generálního sponzora Českého poháru a větší prosazení našeho sportu v médiích. Cokoliv navíc bude příjemné překvapení.
- A do třetice smlouva. Od letošního roku budou uzavírány smlouvy mezi svazem a reprezentanty. Cílem je předejít případným konfliktům mezi sponzory resp. mezi závodníkem a svazovými sponzory. Dále budou ve smlouvách zakotveny některé povinnosti, se kterými se ne každý ztotožňuje, ale jsou nezbytné (např. povinná účast na vyhlášení ankety o nejlepšího O-sportovce). Náš sport je ryze amatérský, tyto vztahy je však nutné alespoň v základní rovině zakotvit, i když to může být pro reprezentanty do jisté míry nepříjemné a svazující.
- Prakticky všechny letošní závody slibují lítý boj v elitních kategoriích - ve hře jsou letenky do Austrálie. Mistrovství světa se koná až na podzim, 18.-23. října, nicméně nominačními závody jsou všechny závody ČP. Nominační kritéria naleznete na webu, nebudu jimi teď zdržovat. Dovolím si však krátký komentář. Snahou komise MTBO bylo sestavit taková nominační kriteria, která zajistí účast těch opravdu nejlepších, přičemž rozhodovat by měly jak individuální kvality, tak i schopnost přispět k výbornému výkonu celého družstva, zejména ve štafetách. Rád bych zdůraznil, že šanci má opravdu každý, i ten, kdo se ještě žádné světové akce nezúčastnil. Pokud jde o počty, dnes je jisté, že pojede 6 mužů a minimálně 4 ženy. Další dvě místa pro ženy zůstávají otevřená. Problém není v penězích, ty bychom snad někde našli. Problém je ve výkonnosti. Takže je to na vás, dámy. Pokud budete prohánět naše nejlepší, velice rádi zvýšíme počet závodníků na tucet.
1) První téma se týká samotných závodů MTBO. Již několik let probíhají závody v ustáleném schématu. Krátká, klasika resp. skorelauf, klasika, jednou ročně dlouhá. Asi to většině lidí vyhovuje, mně ostatně též. Před třemi lety ale vtrhl do stojatých vod nový fenomén, Poděbradka Bike Adventure, tedy závod dvojic, dvoudenní, skorelauf s časovým limitem a navíc na turistické mapě. Jeho význam pro MTBO jsem již pochvalně zmiňoval. Trochu mám však pocit, že z naší strany zůstává nevyužit potenciál nadšení, který tento závod vyvolává u účastníků z řad široké veřejnosti. Kejmil Arnošt má v hlavě seriál takovýchto závodů ve stylu Polaris Chalange. Určitě je to dobrá myšlenka, musí se však najít dostatek pořadatelů. Co by však pro náš sport bylo největším přínosem? Dokázat tuto masu nadšenců přesvědčit k pravidelné účasti na závodech ČP. Další otázka, která se nabízí zní: Jak? Hmm, tak to nevím, i když určité nápady se nabízejí:
- Větší propagace MTBO na závodu BA eventuelně dalších podobných závodech. A to včetně prezentace MTBO map, nejlépe včetně tratí a postupů vítězů.
- Modifikace resp. přidání dalších typů závodů do seriálu ČP (navrhl RaMach na prosincové valné hromadě). Domnívám se, že nelze ustupovat od kořenů MTBO, za které považuji speciální mapu a účast jednotlivců. Vše ostatní lze modifikovat. Dnešní pojetí MTBO lze délkou přirovnat ke cross - country, zatímco BA je jednoznačně maratónskou záležitostí. Typ skorelaufu, který jezdíme, se od toho "adventurovského" také značně liší. Osobně považuji skorelaufy za velmi zajímavé. A skorelauf s časovým limitem (např. 90 minut) by mohl být ještě zajímavější. Nechci tím říct, že od příštího roku budeme jezdit 4 hodinové závody a skorelaufy s limitem. Berte to, prosím, jako téma k diskusi nebo k zamyšlení, chcete - li.
- Další možností, jak zvýšit rozmanitost závodů je zavedení závodu družstev, obdobně jako v OB. V úvahu by přicházely smíšené štafety v sestavě 2xH + 1xD, případně 3xH + 2xD. Další nápady jsou velmi vítány.
2) Peníze, sponzoři, média. Toto téma by bylo na samostatný článek, ne - li na diplomovou práci. Při hodnocení loňských úspěchů jsem zmínil důstojný rozpočet. Jak to bude dál to je otázka pro paní Buzkovou, českého voliče a pana Baudyše (jakožto zástupce okultních věd). Většina z vás asi již zaregistrovala, že současná vláda resp. Ministerstvo školství... a tělovýchovy zrovna sportu neprospívá. Ve zkratce, postoj ministerstva je takový: Olympijské sporty (= medializované, sponzorsky atraktivní) budeme finančně i jinak podporovat, neolympijské sporty (= sponzorsky mnohem méně atraktivní) nebudeme podporovat vůbec. Projevuje se to rušením sportovních tříd, oddílem ASO Různé na Dukle apod. Pokud to takto půjde dál, bude brzy svaz, a tedy i my, dostávat mnohem méně peněz. A navíc je tu nová Sazka aréna, která sice dle proklamací vedení Sazky neohrozí tok peněz do sportu (to je ten druhý hlavní zdroj financování). Já bych na to však kalhoty nesázel, pan Hušák je... právník.
No, nějak bylo a nějak bude. Každopádně, spoléhat se pouze na stát a Sazku by nebylo moudré. Musíme se více spoléhat na vlastní zdroje, zejména sponzorské. Vím, je to obtížné. Balík peněz je globálně v podstatě stále stejný a podobných hladových krků, jako jsme my, stále více. Já jsem však poměrně optimista, neboť:
- MTBO patří, stejně jako OB, do skupiny přírodních sportů, které jsou pro jistý okruh sponzorů zajímavé, i když nejsou až tak moc viditelné
- MTBO není levný sport, což je fakt, který je nutné si přiznat, ale současně je to i argument pro sponzory. Drahý sport může provozovat jen člověk s relativně velkou kupní silou. Toto je obecná pravda, kterou by si měl přiznat i samotný OB. Podle mě orientačnímu běhu škodí, když je prezentován jako levný sport pro všechny. Samotný OB není drahý, alespoň pokud jde o základní vybavení. Ale i bez statistických důkazů si troufám tvrdit, že závodníci se rekrutují s nadprůměrných příjmových kategorií. Výdaje, které průměrný závodník za víkend utratí jsou nemalé.
- Používání kola, nezbytného bikerského nástroje, a nutnost stálé obnovy, údržby a nákupu náhradních dílů je opravdu dost drahá záležitost. Současně to však skrývá velký sponzorský potenciál. Cena biku, roční spotřeba náhradních dílů a kupní síla o-bikerů je v průměru značně velká a troufám si tvrdit, že je minimálně stejná jako u účastníků bikových maratónů.
Teď již jenom ty sponzory získat....:-))
3) Doping. Toto téma v nás, oprávněně, zatím, vzbuzuje spíše úsměv. Nicméně celosvětový boj proti dopingu, někdy připomínající spíše hon na čarodějnice, se týká i našeho sportu. A dle nové Světové antidopingové charty se možná brzy smát přestaneme. Závody MTBO mohou kdykoliv navštívit komisaři Antidopingového výboru ČR a provádět testy. Mimo jiné to znamená práci navíc pro pořadatele. Komisaři například nechápou, že by mohl být problém zajistit pro ně místnost a záchod. Vloni byly jisté protesty ohledně odběrů na MČR na krátké trati v OB. Ačkoliv si neumím představit doping v našich řadách, přesto se něco může přihodit nechtěně formou konzumace různých ionťáků a sportovních žrádel. Proto bych doporučoval každému eliťákovi, eliťačce, účastníkům hlavní kategorie na mistrovství a v podstatě každému závodníkovi, aby si přečetl seznam zakázaných látek a info o dopingu. Doporučuji stránky www.antidoping.cz a Radovanovy repre stránky OB www.repre.tmapservis.cz. Je to docela zajímavé a dozvíte se takové věci jako že stačí látku v těle nalézt, nikoliv prokázat úmysl, nebo že vás můžou potrestat i za to, že máte příliš řídkou moč (= moc pijete). A proč je to důležité?
- Žádný orienťák nebyl nikdy chycen (a já věřím, že i nedopoval a nedopuje) a byla by ostuda, kdyby se to stalo
- Pro svaz, jehož závodník byl přistižen, to má velké důsledky, neboť se automaticky snižuje státní podpora na reprezentaci, a dosti výrazně!
A na závěr malá perlička: Stopy marihuany zůstávají v krvi 3 - 6 měsíců. Připomínám, že závody ČP startují v květnu a MS se koná v říjnu. Své zkušenosti s komisaři má například sjezdař (bikový) Gary Houseman. Vyhrál závod SP v Grouse Mountain, nutno dodat, že nečekaně. On i jeho zaměstnavatel, Santa Cruz, se však radovali jen do výsledků dopingových testů. Stopy marihuany v krvi stály jezdce vítězství, 2000 švýcarských franků pokuty a stop závodění na půl roku.
Přeji vám všem do nové sezóny krásné bikerské zážitky, pády bez následků a ať nikdy nevzdáváte, a to nejen na biku!
Milan S. Jirásek
300 a dost...
Tak začnu. Chtěl bych se jen pozastavit nad stálou snahou přitahovat a přitahovat další závodníky MTBO. Je to opravdu to, co chceme? Jako závodníkovi je mi to celkem jedno. Vlastně jsem radši, že aspoň půlku lidí znám osobně (rozdíl oproti anonymní účasti na MTB maratonu o 800 účastnících). A jako pořadateli mi to jedno není. Na jednu stranu je zhruba stejně práce pro 300 nebo 500 závodníků a mnohem větší výnos ze startovného, potažmo lepší možnosti zkvalitnit závod, ale na druhou stranu, kde ty lidi dáme? Kdo sleduje problémy s povolením závodů (viz. pěší OB, Bike Adventure...) a někdy o něco podobného žádal, tak mi asi dá za pravdu. Vždy, když píši žádost o povolení, snažím se stlačit počet účastníků co nejníže a naopak, když píši sponzorovi, tak se to nafukuje...
Osobně se domnívám, že 300 závodníků je strop pro uspořádání MTBO v takové podobě v jaké ho mám rád, tj. známé tváře, bez velkých omezení stran majitelů a úřadů, slušná mapa, shromaždiště nejlépe společné s cílem a ubytováním, případně kulturní program tamtéž, hezké počasí, příjemná a osobní atmosféra, les, kde se nesrazím na každé křižovatce s bikerem...
Myslíte, že to lze udržet při počtu účastníků 500 a více? nesrovnávejte s Bike Adventure, tam je závodní prostor několikanásobně větší! Nebo máte jiné důvody proč na MTBO jezdíte (když pominu sportovní ambice)?
Re: 300 a dost...
na toto téma jsem už několikrát psal, třeba na BENu,
z osobní zkušenosti mohu říct, že prakticky platí nepřímá úměra mezi velikostí závodu (potažmo počtem závodníků) a tím, jak se akce líbila...
malé, komorní akcičky mívají přeci jenom tu pravou přátelskou atmosféru, na kterou pamatujeme (i když já už taky moc né), z dřevních dob, kdy byl náš sport ještě takříkajíc v plenkách.
Toto není žádné volání po vrácení "starých časů", naopak, MTBO se vyvíjí velice rychlým tempem, a i já jsem tomu rád, že na závodech se objevují nové tváře, to může bikům jenom prospět,
jenom si nemyslím, že je nutné za každou cenu se snažit dělat z biků větší sport, než doopravdy je, to nemusí být vždy ta nejlepší cesta...
Re: Re: 300 a dost...
Re: 300 a dost...
Po vikende mi to nedalo. Mozno by preteky CP mohli zostat podnikom s osobnejsou atmosferou, ako pisal ales, aspon by som nasiel po 15min. v sprche svoje hodinky.