S delší časovou prodlevou přináším krátkou reportáž z finále klasiky (long distance). Nepodařilo se bohužel navázat na medailové úspěchy předchozích dní, ale ani tak není důvod ke smutku. 5 mužů a 4 ženy v elitní dvacítce nelze jistě považovat za neúspěch. Jen kousek chyběl alespoň k účasti na velké bedně, škoda. Na druhou stranu je rozhodně lepší mít dvě stříbrné medaile než 3 velké bedny. Takže se dá celkově říct, že po závodě panovala v českém táboře dobrá nálada.

Klasika se jela v zajímavém prostoru JV od Banské Bystrice s dojezdem v parku před památníkem SNP. Vzhledem k probíhajícím oslavám 750. výročí udělení městského titulu BB, se v centru promenádovalo dost lidí. Že by je ale bikeři moc interesovali, to zase né. Spíše byli naprdlí, že je pořád někdo vyhání z chodníků, na kterých vedl cílový koridor. Prostor závodu byl docela zajímavý, v J části hodně luk a pastvin, na S části les s hlavním hřebenem a strmými svahy. I když ty kopce byly opravdu prudké a vysoké, na délku tratí nebylo převýšení tak vražedné. co se ukázalo po závodě jako největší slabina, byla kvalita mapy. Na velké mapové nedostatky doplatilo hodně favoritů (např. Tervala), a to i našich. Faktem ovšem je, že podmínky měli všichni stejné a někdo se s tím vyrovnal lépe a někdo hůře.

Z našich žen startovala první Topinka a rozjelo to velmi dobře, dlouho vedla na prvním mezičase. Pak ale nasekala pár chyb a také už ji trochu došlo fyzicky. Hned za ní jedoucí Evka absolvovala finálovou premiéru na MS. Udělala pár chyb, ale zejména se nedokázala srovnat s psychickým blokem. Po srážce s mužem na kvalifikaci se dostavil strach z pádu, a tudíž jezdila všechny sjezdy opatrně a ztratila v nich hodně času. Navíc se dostavily technické problémy s kolem. Určitě však nemusí být zklamaná. Prošla si křestem prvního velkého finále, což se bude příště hodit. Navíc si zaslouží absolutorium za svoji neúnavnou rehabilitační a masážní činnost. Všichni si to pochvalovali, v tak náročném programu byla dobrá regenerace základem úspěchu. Jako třetí startovala Markéta. Bohužel doplatila na špatnou mapu a také se projevil relativně brzký start - na loukách rostla vysoká tráva, takže ti vepředu museli "šlapat". Nejtěžší byly přechody mezi loukou a lesem, neboť pěšinky nebyly kvůli vysoké trávě vůbec vidět. Po chybách v úvodu se však rozjela do skvělého výkonu, ve zbylé části trati (cca 60%) ztratila na vítězku jen 2 minuty. Míša doplatila na špatné volby, několikrát se špatně rozhodla a v cíli se zařadila těsně za Markétu. Hanka jela vyrovnaně, dlouho živila i naději na medaili. V závěru však trochu ztratila a bylo z toho nakonec pěkné místo v závěru první desítky. Poslední česká naděje Olča zajela velmi dobře, 12. místo je krásné, zejména s ohledem na její první účast na MS.

V mužích jsme měli hned čtyři želízka v ohni v závěrečné elitní desítce. V první třetině pole startoval Tisky následovaný Simonem Segerem (SUI), KLádinem a Mikou Tervalou, bronzovým z middlu a zlatým ze štafety. To rozhodně nebyl špatný los, resp. vyjeté pořadí z kvalifikace. Simon ze začátku Tiskyho lehce stahoval, ale ten mu v závěru vše vrátil a o pár sekund ho porazil. Tisky podal výborný výkon, kterým nakonec uzavíral elitní desítku. Ani on se nevyvaroval chybiček, to však asi málokdo. Favorit Tervala s s KLádinem viděl, ale sám nejel ideálně. KLádinův výkon je třeba hodnotit v kontextu toho, že nejel na svém kole. Ráno zjistil prasklinu na rámu, kolem místa, kde je upevněno zadní kolo. Půjčil si tedy kolo od Alberta. Jeho koncentrace tedy asi nebyla ideální, na začátku také chyboval. Navíc vymetl jednu skrytou díru a svezení na Albertově kole okořenil o defekt. Za svůj výkon se přesto nemusí stydět, 33. místo před borci typu Timo Sarkkinena (zlato ze štafet) zní pěkně. Z dalších 4 našich zástupců se v cíli dostal před Tiskyho pouze Borek. O svých vytrvalostních kvalitách tak přesvědčil více než dostatečně. Tomíno moc chtěl, zvláště po skvělém výkonu v pátečních štafetách. Ani on se ráno neobešel bez nervování z technických problémů na kole (vakl ve středu). Možná ho to lehce rozhodilo, možná byl přemotivovaný. Každopádně v závěru chyboval a jen on sám ví, zda se tím nenechal až příliš rozhodit. Při trochu větším nasazení na finiši nemusela být první 15ka nereálná. Jarynovi štěstí nepřálo. Po dezinformaci o defektu při štafetách, která se objevila na webu, přišel opravdový defekt, ztráta pěti minut a tím i jakýchkoliv nadějí na medaili. A to vše hned na začátku. Budiž Jardovi ke cti, že to nezabalil a prokázal své morální kvality a také skvělou formu. Jeho výsledné 13. místo tak získává jiný rozměr. Pari skvěle začal, dojel o 3 minuty mistra světa Jussi Mäkilu, ale dle jeho vlastních slov mu ujel do kopce, protože jel moc pomalu... A pak Pari zvolil špatný postup a dojel na 20. místě, zatímco Jussi se dokázal, i se svojí "pomalou" jízdou propracovat až mezi Borka a Tiskyho na deváté místo.

Takto tedy skončilo pro naše barvy finále longu a vůbec celé MS. Nějaké zhodnocení se určitě dočkáte od Alberta na těchto stránkách, a také se můžete těšit na několik stran v Orientačním běhu, doufejme i včetně mapových příloh se zajímavými postupy. Osobně hodnotím celkové vystoupení českých závodníků jako velmi úspěšné. S mužskou medailí ze štafet by bylo vynikající. Každopádně jsme však dopadli lépe než vloni, což je ve světle rok od roku tužší konkurence povzbudivé. Příští rok máme tedy na co navazovat a rovnou si přiznejme, že v technicky a mapově náročných finských terénech to bude velká výzva a současně motivace.

úplně na závěr děkuji všem kamarádům a O - veřejnosti, kteří našim děvčatům a chlapcům drželi palce. A neméně také všem sponzorům, díky kterým jsme měli jeden z nejhezčích a nejžádanějších dresů. Však také několik kousků bude propagovat loga sponzorů a vůbec český MTBO tým v dalekých zemích jako je Portugalsko, Finsko, Austrálie či Japonsko.