O MS obecně

Zázemí MS bylo myslím na slušné úrovni, jídla bylo dost a bylo k jídlu, ubytování slušné, organizátoři až na výjimky vstřícní a ochotní. Mapy byly dobře (čitelně) vytištěné, bohužel ne vždy tak docela seděly. O stavbě tratí už něco napsal Smíšek, podle mého názoru měla takovou kolísavou tendenci, když asi nejhůře postaveným závodem byla kvalifikace klasiky a nejlépe naopak její finále. U štafet bych asi volil podobnější farsty, takhle bylo dost těžké odhadovat jak na tom kdo průběžně je. Také velice krásný prostor middlu mohl stavitel dle mého názoru využít lépe. Směrné časy, už tak proti pravidlům natažené, se ale nepodařilo dodržet ani jednou, tak by mě zajímalo, zda ty tratě někdo vůbec projížděl. A to bylo celý týden slunečno a teplo. Zvlášť v letošním deštivém létě, abys týden kdy nespadla ani kapka pohledal s lucernou. Co by se dělo kdyby celý týden lilo raději nechci domyslet. Co bych ale pořadatelům vytknul nejvíc, byla informovanost diváků na shromaždišti. Paradoxně jste sledováním online mezičasů z radiokontrol věděli o průběhu závodu více než my na místě. Chápu že velkoplošná obrazovka je za celkem dlouhý peníze, ale úplně by stačilo pár PC na kterých bychom viděli totéž co speaker.

Náš tým jako celek

Suchou řečí čísel - 2 x stříbro (vlastně 4x :-) ), 1x velká bedna, 4 další umístění v první desítce, 5 mužů a 4 ženy do prvních 20ti na klasice a slušná umístění našich B štafet v neredukovaném pořadí. Tedy celá řada slušných výsledků. Co se hodnoty medailí týká tak nejúspěšnější české vystoupení na MS. A hlavně první individuální cenný kov pro Jardu. Vystoupení našeho týmu jako celku tedy rozhodně zaslouží pochvalu. Dokázali jsme že stále patříme do světové špičky. Na druhou stranu je tu velký smutek z mužské A štafety a trochu nenaplněné očekávání po skvěle rozjeté kvalifikaci klasiky, ale takový už je náš sport. Celá výprava podle mě tvořila dobrý tým, všichni si navzájem pomáhali a to hodnotím velmi pozitivně.

Konkurence byla zase o něco širší a i když stupně vítězů většinou okupovala známá jména objevilo se i několik velkých překvapení jako například Britky ve štafetách. Příští rok ve Finsku se dá čekat velký útok domácích, ale silných výprav je stále více. A kdo ví, třeba se konečně objeví Švédi či Norové když budou mít skandinávské MS.

Ženy a dívky

Markéta Jakoubová

výsledky: 7. middle, 18. long, 2. štafety
Přestože byla od začátku MS nachlazená , bojovala skvěle se soupeřkami, tratěmi i se silnou rýmou. Její 7. místo na middlu je nejlepším individuálním výsledkem žen na letošním MS. Excelentně zajetý druhý úsek štafet byl pak pro ní samotnou asi nejlepší náplastí na Australskou ránu v duši a ani 18 místo na klasice není špatné. Potvrdila pověst jedné z našich dlouhodobě nejlepších závodnic i příslušnost ke světové elitě.

Hana La Carbonara

výsledky: 14. middle, 9. long, 2. štafety
Moc chtěla individuální medaili a pokaždé jí chybělo trochu sportovního štěstí. Na middlu jí zastavil plot, který v mapě chyběl, na klasice jí bohužel nevyšel začátek, a i když pak mocně stahovala už to nestačilo. Profesorským výkonem dovezla ženskou štafetu ke stříbru a udělala tak radost nejen sobě, ale všem kdo drželi našim palce. Přestože sama možná myslela v individuálech výše, mě rozhodně nezklamala.

Míša Lacigová

výsledky: 13. middle, 20. long, 2. štafety
Dobře rozjetým prvním úsekem štafet položila základní kámen stříbrného dolu. V individuálech předvedla velmi vyrovnané výkony, a v podstatě zopakovala své výsledky z Austrálie jen si prohodila tratě. S jejím účinkování v závodech jsem spokojený. Stále je na počátku své dráhy a má obrovský potenciál do budoucna, pokud na sobě bude systematicky pracovat. Do širší světové špičky patří bezesporu už dnes ale pokud chce dosáhnout až na individuální medaili musí být k sobě tvrdší.

Olga Lepšíková

výsledky: 41. middle, 12. long, 8. štafety
Na svém prvním MS se rozhodně neztratila a její výkon na klasice byl naprosto skvělý. Middle se jí sice příliš nepovedl, ale neznám moc lidí kterým by se při prvním startu na mistrovství světa neklepala kolena trémou. Brzy však zjistila že je to závodění jako každé jiné a v kvalifikaci i štafetách už jezdila tak jak jsme u ní zvyklí z poháru - čistě a bez výrazných chyb. Pokud jí bude MTBO bavit i nadále, může ještě udělat velký světový výsledek.

Bára Hančíková

výsledky: 34. middle, 8. štafety
Věkem ještě juniorka zejména ve štafetách dokázala proč si zasloužila místo v týmu. 6. čas na úseku je velkým příslibem do budoucna a ani na middlu nezajela špatně, uvážíme-li že to pro ní byla také premiéra na MS. Bude určitě zajímavé sledovat, jak si povede příští rok v elitě. Vzhledem k chystanému MEJ v Polsku, bude mít příští rok dost prostoru aby se vyjezdila v těžkých mezinárodních závodech. Velká naděje českého MTBO do budoucna.

Monika Topinková

výsledky: 33. middle, 27. long, 8. štafety
Bohužel její výkony na MS silně poznamenala nemoc, která jí neumožnila podat 100% fyzický výkon. Bojovala ale velmi statečně a do závodů dávala maximum. A to je to nejdůležitější. Také ona si určitě ověřila že závodit se dá s každým a nabrala cenné zkušenosti pro další kariéru. Přestože jí MS asi nevyšlo tak jak si představovala, její přístup k závodům hodnotím velmi pozitivně.

Eva Hašková

výsledky: 38. long
Na MS si vybrala pořádný kýbl smůly. Kvalifikace longu která jí měla přinést potřebný klid a pohodu pro velké finále se proměnila v noční můru, když jí při stoupání porazil dolůkopcem valící Matthieu Barthelemy (FRA). Do cíle dorazila ošklivě potlučená v silném šoku. Celkem pochopitelně pak jela ve finále hodně opatrně ve sjezdech, což se vzhledem k profilu trati (taková zubatá pila) muselo na výsledku projevit. Pro tým však byla jednoznačným přínosem - trpělivě masírovala bolavé nohy aby napomohla regeneraci, míchala rege drinky v cíli a vůbec hodně pomohla k navození pohodové atmosféry.

Chlapci a chlapy

Jaroslav Rygl

výsledky: 2. middle, 13. long, 6. štafety
Jarda se konečně dočkal individuální medaile na krátké trati, ale přesto asi nebudou jeho vzpomínky na MS jen pozitivní. Každý někdy udělá chybu, o tom orienťák je a Jaryn si bohužel pro tu chybu vybral ten nejméně vhodný závod v sezóně. Myslím že v cíli štafet byla více než on zklamaná snad jen Anna Sheldon která se na pár vteřin radovala z bronzu a pak jí diskly. Jaryn se sice nepkoušel zničit kolo, ale bylo na něm vidět obrovské zklamání - neúspěch ve štafetě bolí vždycky trojnásobně. Na klasice měl bohužel defekt jinak by se opět dostal minimálně na velkou bednu. Je to pan závodník s obrovskými zkušenostmi, a jak sám sliboval Tervallovi - příští rok si ve štafetách chce vše vynahradit přímo na finském hřišti. Budu se těšit, že to vyjde.

Lubomír Tomeček

Výsledky: 76 middle, 18. long, 6. štafety
Na MS přijel velmi motivovaný dokázat, že jeho loňský vstup mezi světovou elitu nebyla náhoda. Bohužel hned při postupu na první kontrolu MS měl nepříjemný pád, narazil si ruku a závod na middlu pro něj skončil. Nejhorší obavy se naštěstí nepotvrdili a tak mohl nastoupit i do dalších závodů. Při kvalifikaci si ověřil že ruka drží a druhý úsek štafet zajel naprosto skvěle - nejrychlejší čas úseku a průběžné první místo pro české Áčko. Na klasice se nevyhnul chybám a v závěru závodu tak vypadl z první desítky. Určitě měl a chtěl dosáhnout na víc, bohužel se v jeho případě potvrdilo, že čím víc člověk chce, tím méně mu to jde, tedy alespoň v případě MTBO.

Martin Ševčík

Výsledky: 28 middle, 20. long, 6. štafety
Ani on se v obou individuálních finále nevyvaroval chyb, které ho pokaždé vyřadili z boje o medaile. Důvěru kterou dostal pro první úsek štafety, ale nezklamal a po skvělém výkonu předával na třetím místě jen 17 vteřin za Finskem. Pokud se mapově bude nadále zlepšovat tak, jako v letošním roce v závodech ČP, může to vzhledem ke svým cyklistickým schopnostem dotáhnout až na vrchol. Sám to ví určitě nejlépe.

Ctibor Podrábský

Výsledky: 22. middle, 8. long, 8. štafety
Opět prokázal svůj vytrvalostní talent i to, že se na velké závody dokáže výborně připravit a že venku umí zajet lepší závod než doma. Ve finále klasiky měl několik nejrychlejších mezičasů a sám nejlépe ví, kam až mohl vyletět nebýt dvou malých chyb. Na krátké cestou na sběrku prorazil zadní kolo a stejně jako na nominačkách dojížděl po prázdném, což ho stálo pár míst. Slabší chvilku si vybral jen při štafetách, ale celkově byl jeho výkon na MS výborný.

Radek Ticháček

Výsledky: 21. middle, 10. long, 8. štafety
Kromě defektu na middlu, když píchnul prakticky ve stejném místě jako Ctibor se mu MS vydařilo velmi slušně. Skvělým výkonem na posledním úseku (3. čas) vytáhl druhou štafetu až na 8. místo a ve finále klasiky se po slabším úvodu postupně propracoval až do první desítky. Předvedl výrazně lepší výkony než v Austrálii a pokud najde i v dalších letech motivaci a čas pro trénink, může díky svému potenciálu a zkušenostem dosáhnout ještě lepších výsledků než letos.

Radek Laciga

Výsledky: 48. middle, 33. long, 8. štafety
Až příliš se snažil dokázat že na MS není "do počtu" díky čemuž se prakticky v žádném ze závodů nevyvaroval chyb. Jeho agresivní styl jízdy připomíná styl legendárního motocyklového závodníka Kevina Schwantze - "věnec nebo kotrmelec". Bohužel tentokrát to byly spíše ty kotrmelce a z nich pramenící mapové chyby. Potvrdila se také naše obava, že jeho kolo nemusí tak agresivní styl jízdy vydržet a tak finále klasiky musel absolvovat na vypůjčeném kole, což mu na koncentraci jistě nepřidalo. Vzhledem ke svému mládí, má ale ještě dost času tohle nepříliš povedené MS napravit.

Král je mrtev, ať žije král

MS 2005 je tedy za námi. Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem reprezentantům za předvedené výkony a popřát jim všem hodně energie do další přípravy. Poděkování patří také Smíškovi za zpravodajskou činnost z MS a mnohé další, Kalemu za mechanickou a místoznaleckou pomoc všem závodníkům a Evce za obětavou péči o regenraci všech reprezentantů během celého náročného programu MS. Speciální poděkování pak patří RaMachovi, protože teprve během tohoto roku mi v plné míře došlo, jak obrovský kus práce pro české MTBO udělal.