Kvalifikace se jela v pěkném členitém terénu, plném malých pěšinek a také negativních tvaru. Oproti průměru českých závodů byl závod výrazně náročnější na mapu a plynulost jízdy. Všichni nastupovali na start s tím, že pokud neudělají velkou chybu, neměli by mít problém se nominovat do finále. U mužů se o finále pokoušelo 115 závodníků, postupovala 60 nejlepších, tedy zhruba půlka. Situace u žen byla poněkud pohodovější, na start se postavilo 65 žen. Kvalifikace však bývá ošidná a není radno nic podceňovat. Navíc se v kvalifikaci vyjíždí startovní pozice pro finále. Ke startu tedy nastoupili všichni zodpovědně a s plnou koncentrací.

Závod probíhal celkem dle předpokladů. Většinu rozjížděk (byly tři pro muže a dvě pro ženy) opanovali domácí Finové. Pozice všech jejich borců a borkyň v čelech výsledkových listin je vskutku impozantní. Dalo se to však čekat, nicméně až další dny ukážou nakolik se ostatní šetřili. Ale ani ostatní favorité se příliš neschovávali. V čele svých rozjezdů se umístili borci jako Ruslan Gritsan (loňský mistr světa z obou individuálních závodů), další Rus Zurkin, Adrian Jackson ci Margus Hallik. Nás těší pěkné výkony a čelní umístění Jardy Rygla i Pariho. Oba dojížděli výrazně uvolněně s vědomím dobrého času. V ženách se také objevily na čelních pozicích favoritky. Zejména od Xenie Cernych (Rusko) se nic jiného než vítězství nečeká (zejména v ruském táboře). Vepředu se objevila, kromě Finek, i další známá jména - Mischa Gigon, Kristine Schaffner, Hanka Bajtošová a nás těší, že také Hanka a Markéta.

Co asi ale každého zajímá nejvíce jsou ony dvě nešťastné diskvalifikace. První je Tomínova. Šlo o takovou blbost, která se jednou za čas stane. Tomíno orazil dvě kontroly v obraceném pořadí. Byly kousek od sebe a trať se zde otáčela, nebylo tak těžké se přehlédnout. K osudné chybě dopomohl i nepříliš jasný tisk tratě. Je to velká smůla, doufejme, že to příliš neovlivní Tomínův zítřejší výkon.

Druhý disk byl Aldy, a také se jednalo o dost nešťastnou záležitost. Na jednom postupu vedla ideální varianta zakázaným prostorem. Alda jím jel a byl zaznamenán pořadatelem a následně diskvalifikován. Problém byl však v tom, že onen zakázaný prostor byl v mapě velmi špatně čitelný. O tom svědčí i to, že za stejný prohřešek bylo disknuto celkem 13 mužů. Další problém byl v tom, že mnoho dalších prostor projelo, aniž by byli zaznamenáni (např. dle informací ze švýcarského tábora projeli tímto místem tři jejich závodníci, ale pouze jeden byl diskvalifikován). Mnoho dalších se otočilo, když viděli pořadatele. Nešťastné je to, že celá záležitost byla dle mého názoru způsobena pořadateli resp. špatným zákresem zakázaného prostoru v mapě. Byly použity fialové šrafy přes zelenou (obydleny prostor). Fialová na zelené není příliš zřetelná. Navíc šrafy prakticky vůbec nepřesahovaly přes onu cestu, takže nebylo zřejmé, že cesta je zakázaná. Naše výprava podala protest, stejne jako pět dalších. Protest byl zamítnut. Myslím, že šlo spíše o politické rozhodnutí a striktní výklad pravidel. Pokud by byli všichni závodníci omilostněni, zřejmě by následoval kontraprotest od těch, kteří by byli odsunuti z postupových míst. Ačkoliv rozhodnutí Jury chápu, nesouhlasím s ním, protože chyba byla hlavně na straně pořadatelů a nezřetelného označení. Bohužel to je tak vše, co se s tím dá dělat. První mistrovství tak pro Aldu nezačalo nejlépe.

Zítra je na pořadu finále krátké trati a očekáváme opět mapařský zážitek. Favorité jsou stejní jako na klasiku, určitě mezi ně řadíme i několik našich.

Pokud jde o dosavadní dojmy z těch pár dnů, tak jsou smíšené. Na jednu stranu krásné terény na bikovani a MTBO vůbec. Příjemné městečko, skvělá pláž a koupání. Bohužel však máme zatím dojem, že MS v MTBO je doprovodná akce Fin5, což jsou největší finské vícedenní v OB (finský O-ringen). To znamená, že start závodu je již v devět hodin, což s sebou nese brzké ranní vstávání, snídani atd. Navíc organizaci zajišťuje jeden tým pořadatelů, je jedno společné Event Centre. Tudíž pořadatelé jsou zahlceni prací a nestíhají řešit náhlé problémy. Rozhodně nemůžu říct, že by byli neochotní, to vůbec. Ale prostě nejsou tak pružní (jako třeba Češi). Velká katastrofa je zatím jídlo. Obědy jsou tragické, obvykle asi tak tři brambory a masové kuličky či párky v UHO. První dvě jídla ve společné jídelně (včerejší oběd a večeře) byla doslova bitva o kus žvance. Nakonec jsme k večeři vyfasovali zpět peníze a šli se najíst do města, kde se dá za stejné peníze (8€) pořídit v All you can eat skvělé jídlo včetně čerstvé zeleniny. Naštěstí máme snídaně a ode dneška i večeře v našem hostelu, což je v pohodě.

Jinak zde panuje krasné léto, takřka ideální - ve dne ke 30 stupňům. Zatím ani nazapršelo. Snad to vydrží, neboť mokrá varianta shromaždiště zatím neexistovala....