Byl to dnes pro všechny opravdu náročný den. Časy vítězů ostatně mluví samy za sebe. Jelo se v prostoru o několik kilometrů západněji oproti middlu, ale charakter terénu i závodu byl poněkud odlišný. Dnes to bylo hodně o fyzičce a volbě postupu, v lese nebylo tak velké množství cest jako na předcházejícím závodu. Pořadatelé poněkud podstřelili směrné časy, u mužů o 18 a u žen dokonce o 25 minut. Byla to tedy mistrovská klasika jak se patří, opravdu výztižnější je anglicky název této trati - long.

Náš tým vstupoval do závodu s dobrou náladou a ambicemi na lepší umístění než na middlu. Zejména muži mohli pomýšlet, výhledem ke svým kvalitám, na umístění minimálně v elitní desítce. V ženách všichni přáli Hance, aby se na ni konečně usmálo štěstí v podobě cenného kovu (do dnešního závodu měla z MS dvě čtvrtá a jedno páté místo...).

Závodníci startovali opět z předstartu umístěného kdesi v lese kousek od cílové arény. Tentokrát byla cesta na ostrý start bez komplikací, neboť na cestě nepřekáželi žádní pěšáci. Fin 5 dnes mělo volný den... Jako první z našich vyrazila Evka s cílem pokusit se prodat svoje vytrvalostní přednosti. Po prvním kole to nebylo špatné, ve druhém ji však opět trochu zradila mapa. Nakonec z toho bylo 26. místo, tedy pohoršení oproti middlu. Hned za ní se zařadila Olča, která pokazila jeden postup a dále udělala několik drobných chybiček. Oproti middlu se ale polepšila a určitě má motivaci se lépe předvést i zítra. Bára (21.) může být dnes určitě spokojena, oproti middlu se také vylepšila, navíc vydržet v jejím mladém věku tak náročný závod, je velký úspěch. Měla dnes i štěstí v losu, ke konci se svezla s Míšou Lacigovou. Ta má po dnešku opravdu důvod k radosti. Po malém zaváhání na jednom z prvních postupů se rozjela ke skvělému výkonu, aby nakonec uzavřela první desítku. Byla po závodě opravdu spokojená s tím, že odvedla maximum. To samé platí o Markétě (11.), prodala vše, co v sobě měla. Rychleji to prostě nešlo, což vzhledem k vleklému problému s kolenem a nemožností naplno trénovat ani není nic nepochopitelného. Hanka opět předvedla spolehlivý výkon. Páté místo je krásné, ale přeci jenom hlavně ona cítila zklamání. Série čtvrtých a pátých míst pokračuje... Objektivně řečeno však může být spokojena, první čtyři dnes byly lepší, ztrátu na třetí měla Hanka více než dvě minuty. Celkově můžeme být s výkony všech žen rozhodně spokojeni, snad dobrá forma vydrží i do zítra.

Muži nastupovali do finále oslabeni o dva borce. Zejména Tomíno by si býval rozhodně dával za cíl boj o první desítku. Takto se mohl pouze utěšovat tím, že šetří síly na zítřejší štafetový dostih. Největší naděje jsme tak vkládali do Jardy a Pariho, i když ani zbylí dva nejsou žádná ořezávátka. Borek vloni obsadil na klasice 8. místo, nejlépe z našich. A KLádin se v plné síle předvedl na middlu. Také dnes to v jeho podání vypadalo ze začátku velmi nadějne. Na prvním mezičase na dlouhou dobu opanoval první místo. Po projetí všech závodníku ztrácel pouze 4 minuty na vedoucího Tervalu. I na druhém mezičase figuroval dlouho na čele. V posledním okruhu ho však postihly silné křeče a totální vyčerpání a ztratil několik minut, které ho stály umístění v první šestnátce. I tak neni jeho 24. místo špatné. Borek naopak začal velmi špatně, nevyvaroval se několika chyb a po prvním kole to nevypadalo ani na první třicítku. Pak se rozjel a postupně se propracoval na 26. misto. Ani jeden individuální závod mu však nevyšel dle jeho představ. Parimu (17.) to dnes také nesedlo optimálně. Drobné chyby a pravděpodobně i špatné volby ho připravily o naděje na top umístění již v prvním kole. Poslední naše naděje, Jaryn (13.) zvolil hned ze začátku špatný postup a zarubal se na několik minut do hustníku. Dokonce ho i téměř minul Rus Gritsan, který startoval šest minut za nim. Jarda ho naštěstí dokázal dojet, a pak se s ním svezl takřka celý závod. Až v závěru se od sebe odpoutali (nejdřív udělal chybu Gritsan, pak Jarda) a ani Jarda se do top ten nevešel. Škoda. Celkově jsou výsledky mužů trochu zklamáním, ani jedno umístění v první desítce je ústup ze slávy. Na zavěrečné hodnocení bych však rád počkal až do zítřka, podařené štafety mohou vše změnit o 180 stupňů.

Když jsme u štafet, tak zítra se pojede prakticky ve stejném prostoru jako dnes. Minimálně ze stejné arény. Prostor však bude pravděpodobně na jih od stadiónu (dnes převázně na sever) a charakter prostoru bude poněkud odlišný. Mělo by to být plošší, rychlejší a s větší hustotou cest. Prostě prostor spíše na middle, a tedy vhodný i pro štafety. Naše sestavy byly poměrně jasné již po middlu, dnešek na tom nic nezměnil. Největší naděje se upírají na ženy. Obhájkyně stříbra ze Slovenska pojedou ve stejné sestavě, tedy Míša - Markéta - Hanka. Ženská dvojka pak Bára - Evka - Olča. Holky by měly rozhodně bojovat o medaili, ale znáte to. Jedna větší chyba a je to v... po nadějích. Největší favoritky jsou samozřejmě domácí Finky. Dále pak Rusky, Němky (nastoupí i Antje Bornkak, která kvůli zdravotním problémům nejela individuální závody) a Britky. Počítat je třeba i s Litevkami, Rakušankami či Estonkami

Také mužská štafeta pojede ve stejné sestavě jako vloni, kdy dojela šestá. Akorát dojde ke změně v pořadí úseků. Rozjíždí opět Pari, pak ale Jarda a finišuje Tomíno. Muži to budou mít velmi těžké. Papírově, dle výsledků, budou rádi když to vyjde do šestého místa. Nicméně my pevně věříme, že kluci ještě neukázali vše, co v nich je, a o tu placku se poperou. Kandidátů je však mnoho. Finové jsou jasní, dále Rusové, Estonci, Švýcaři a zejména Dánové. Rozhodně je třeba počítat i s Litevci a tradičně silní jsou ve štafetách Francouzi.

Bude to boj. Až budete tyto řádky číst, možná už bude jasno. Každopádně poté bude následovat balení kol, věcí a hlavně večírek, takže si nejsem jist, zda bude čas něco aktuálního sepsat. Pokud ne, tak obsáhlý článek o MS vyjde v dalším čísle časopisu Orientační běh. Pokud čtete tyto řádky dříve, držte palce!

(Sepsáno ve čtvrtek 12.7.2006)