Předem se omlouvám všem, kteří na tomto místě očekávají popis toho, jak jsme jezdili v jednotlivých dnech, jak jsme se ztráceli a nacházeli, jak jsme pak zapíjeli radost i smutek a jak to všechno bylo skvělé. To všechno proběhlo a popsat se to nedá. Každý to musí prožít na vlastní kůži. Navíc si o tom můžete přečíst na jiných místech (viz. níže). Další chvála by byla nošením dříví do lesa a tak se spokojím "jen" s lakonickým "Díky, Bážo, Majdo, Pavlíku, Ráďo, Pepo atd."

Abych ale vysvětlil titulek, pokusím se o poněkud seriózní článek a zamyšlení nad tím, kam se bajkování a to hlavně orientační bajkování ubírá a proč je třeba BA "vyprodáno" pár dní poté, co se na webu objeví přihláškový formulář. Zaměřím se však záměrně jen na rekreační provozování těchto aktivit a taky se pokusím své myšlenky formulovat stručně. Časem možná přijde řada na jednotlivá témata podrobněji. Možná vznikne seriál článků o BA závodech....

Co je Bike Adventure?

Zjednodušeně se dá říci, že Bike Adventure (dále jen BA) je poněkud upravené MTBO (mountain bike orienteering, www.MTBO.cz). Upravené do té podoby, že závod snáze absolvují účastníci, kteří nikdy neprošli orienťáckou průpravou. Také mají tito závodníci daleko větší šance absolvovat závody úspěšně, tj. například vyhrávat.

Největší rozdíly BA oproti MTBO jsou v délce tratí a měřítku mapy. S klasickou turistickou mapou 1:50 000 se bajková veřejnost setkává běžně a orientace na ní je z určitého pohledu snazší. 4-7 hodinový limit zase netlačí účastníky k tomu, aby mapovali pokud možno za jízdy a na vše je daleko více času. Nerozhodují vteřiny a to, jestli z křižovatky odjedete o 100m bokem, ale strategie a to, jestli sjedete do jiného údolí. Neorienťáci, pomalejší, vytrvalí a zkušení závodníci jsou konkurenceschopnější. Fyzické a orientační schopnosti jsou mírně obroušeny a jejich vyváženost vede k dobrému výsledku. Pakliže máte na jedné straně dluh, musíte a můžete přidat na straně druhé. Důkazem budiž "překvapivé" vítězství neorienťáků na letošním Bike Adventure v kategorii mixů. Ke cti špičky MTBO budiž fakt, že v MM zatím nikdy nevyhráli "neorienťáci".

Důvody úpravy BA oproti MTBO jsou zřejmé:

1. Ekonomický. Pořadatelská náročnost a pokud možno příznivá cena (srovnejte průměrné startovné na BA, MTBO a MTB maratonech) takového závodu si vyžaduje vyšší účast závodníků než je obvyklých 250-300 účastníků na závodech Českého poháru MTBO. Osobní pocit mám takový, že pořadatelé BA závodů jsou jaksi "morálnější" a daleko více pořádají "pro radost" než pořadatelé MTB maratonů, zejména těch profláknutých. Vyjímky samozřejmě potvrzují pravidlo. Ani pořadatelé BA však nechtějí prodělat a tak je jejich cílem alespoň nulový výsledek. Dost na tom, že vlastní práce je většinou zadarmo.
2. Propagační. V podstatě se stejným cílem - rozšíření spektra potenciálních účastníků. Tady se ale jedná zejména o to, aby mohli přijet také ti, kteří se speciální podrobné MTBO mapy bojí jako čert kříže. Jinými slovy, abychom se furt nemuseli dívat na ty stejné ksichty a přijely taky nějaké nové baby.

V neposlední řadě je Bike Adventure konkrétní závod (www.BikeAdventure.cz), který pořádá parta kolem Kamila Arnošta. Kejmil závod před 6 lety úspěšně "importoval" a udělal tak pro MTBO velký kus práce. Díky BA se o MTBO dozvěděla bajková veřejnost.

Kdo na Bike Adventure jezdí?

MTBO i BA jsou sportem, kde se střetávají dvě komunity: orienťáci a bikeři. Těch druhých je podstatně více a MTBO na chuť přicházejí pomalu. Zatímco ti první se většinou znají navzájem a orienťáckou atmosféru, která dýchá i ze závodů BA, důvěrně znají, ti druzí přijíždějí často se zkušností z anonymních závodů MTB (XC, maratony). Jsou zvyklí jet v davu, ale na BA jede každý sám za sebe a svojí cestou. Troufnu si tvrdit, že na BA se vrací jedinci zvyklí v životě spoléhat na své schopnosti a jít svou cestou. Možná by byl zajímavý nějaký sociologický průzkum charakterů. Každopádně přibývá účastníků z řad neorienťáků jak na závodech MTBO tak i BA. Z výše uvedených důvodů je u BA nárust vyšší. MTBO je pak jen třešničkou na dortu pro opravdové fajnšmekry.

Proč na Bike Adventure závody jezdit?

Kromě toho, že se považuji za cykloturistu, jsem jel také pár MTB maratonů a XC závodů. Dosud jsem ale nepochopil, proč se vlastně průměrní nebo rekreační jezdci na jednotlivé konkrétní akce vracejí. Chápu závodníky na špici, kteří jedou kvůli výsledku, ale proč někdo absolvuje rok co rok závod na stejné trati v tisícíhlavém davu bajkerů někde uprostřed startovního pole? Zřejmě je to dáno "závodní atmosférou", kdy se i hobíci někdy chovají jako by šlo o medili na MS, pocitem sounáležitosti a bezpečí v davu podobně postižených nebo jen neschopností sám naplánovat a absolvovat zajímavou trasu. Technické zabezpečení tratě může hrát taky svoji roli. Nedokážu si ale představit, že bych jel opakovaně na stejný výlet a zaplatil někomu pětikilo za to, že mi na trati podá vodu, tatranku a v cíli dá tričko na památku dnešního výletu... (to je samozřejmě přehnané, protože práce s pořádáním takového závodu je daleko víc).

U XC je to ještě markantnější. Považuji za daleko příjemnější jezdit sám nebo s malou skupinou po různých trasách bez omezení vytyčenou trasou a hlavně bez toho, že se stále díváte někomu na záda a někdo vám funí na zadní kolo. U MTBO či BA si můžete být jisti, že nikdy nepojedete po stejné trase, vždy vás něco překvapí a pokaždé to bude jiné.

Srovnávat MTBO a BA závody z hlediska zážitků moc nejde. Hodina v lese s MTBO mapou nikdy nezanechá tak silné vzpomínky jako drncání po žluté turistické značce či stoupání na Velkou Deštnou v rámci BA. Okamžité uspokojení je u závodů MTBO na druhou stranu větší. Chybí dlouhé asfaltové pasáže, kdy čumíte jen na zadní kolo spolujezdce a bajkování po cestách s přesnou mapou je tím nejostřejším kořením. Doporučuji proto jezdit tam i tam ;-)

Proč vyjímečných Sex čísel zastínilo skvělé Béáčko

Kdo se v textu prokousal až sem, tak se konečně dozví odpověď na otázku z titulku. Organizace závodu BA je perfektní a víceméně profesionální. Stavba tratí nesnese srovnání. Six Numbers však svoji rodinnější atmosférou a také délkou trvání zanechalo v mé mysli rýhu hlubší. Ta se táhne až tam, kde mám v hlavě vzpomínky na MTBO závody z devadesátých let minulého století...

Ohlasy na Six Numbers 2006

• Rozhovor o 6Nrs s ředitelem Bážou (Aleš Gregor)
• Členka týmu HC Hakr Brno popisuje svoje pocity (Irma Mezníková)
• Jak sem to mohl vydržet aneb SIX NUMBERS '06 (Petr -Pedros- Zaoral)
• Šest čísel dva tisíce šest... (Jiří -Peen- Putik)
• Masakr s větrem ve vlasech (Michal -Meedja- Mach)
• SixNumbers pozpátku aneb jak jsem se málem naučil jezdit traktorem (Vláďa -Báža- Lepšík)

Fotogalerie

• Cryzyy
• Aleš Gregor
• Honza Císař

Výsledky atd....

Komplet výsledky a další čuňačiny na oficiálním webu www.SixNumbers.cz