Mák se na závod evidentně těšil a zahájil pěkně zostra, navnaděn skvělým výkonem a výsledkem (4. místo) z předcházejícího sprintu. A hned také na dvojku udělal chybu, určitě více než minutu. Dle jeho slov ho to ale nerozhodilo a vzal za to o to víc. Další část trati pak jel plynule a bez větších chyb. Asi tři kontroly před cílem však zahlédl Beáta Oklé, který startoval 2 minuty za ním. Jak Mák říká: "Napral jsem to, co to šlo, totálně na krev." Výsledkem bylo 2. a 1. místo na následujících dvou mezičasech, ale zejména pak posun ze 7. průběžného pořadí až na 3. místo v cíli. Pouze 2 sekundy před již zmíněného Oklého :-))

O dalších 8 sekund zpět zůstal Tomíno, který figuroval dvě kontroly před cílem ještě na třetím místě - přesně o 10 sekund před Mákem. Pro jednoho radost, pro druhého smutek... Ale určitě i Tomíno může mít radost z Mákova výkonu. Jinak by to byla bramborová pozice.

Renatin závod se vyvíjel přesně dle obráceného scénáře než ten Mákův. Od začátku se držela na předních pozicích. V půlce trati dokonce na druhém místě. Bohužel v závěru zvolila špatnou volbu ("Už když jsem odjížděla od té kontroly, tak jsem věděla, že to bude špatný...") a spadla na konečné 5. místo. I tak ale skvělý výkon.

Celkově si všichni pochvalují terény a mapu. Prý jsou tam velké kopce, ale je to orientačně zajímavé. Dnešní klasika má probíhat hodně ve vinicích. Toho se trochu bojí, protože terén je po deštích podmáčený a mokrý jíl, který tvoří podklad vinic, není nic příjemného. Uvidíme, myslím, že naši borci jsou na bahno zvyklí, a podmínky budou koneckonců pro všechny stejné.