Závodění s mapou a vícerychlostním nábojem Rohloff SpeedHub 500/14
Několik z vás se na různý detaily okolo řazení vícerychlostním nábojem Rohloff ptalo, spousta se taky na tomhle systému, třeba na mém biku, svezla, a tak možná získala nějaký letmý zkušenosti. Snad vám v následujícím článečku osvětlím ještě trochu víc, neberte jej jako reklamní tahák, ale jako několik mých zkušeností a popis celkovýho nadšení po měsíci závodění.
Takže předně proč jsem chtěl přejít na Rohloff?
Všichni asi víme co je MTBO (MountainBike Orienteering) pro naše bikový miláčky vyloženě za prasárnu. Oproti ostatním disciplínám na horských kolech si směle troufnu říct, že naše ježdění s mapou po lese nás vystavuje mnohem větším nástrahám na technický problémy než na kterémkoliv maratonu nebo cross country, kde tratě buď vedou po asfaltu, zpevněných cestách a nebo single trecích, na kterých volně ložený klacky a větve (odřezané třeba po těžbě dřeva) většinou moc nepotkáte. Loňská zkušenost se zabalením docela dobře rozjeté mistrovské klasiky, kvůli utržené patce přehazovačky, mě přesvědčila minimálně v tom, že jsem na kole začal vozit další náhradní patku (krom patky doporučuju na kole vozit taky náhradní rychlospojku). Ale stalo se vloni při mistrovství světa třeba Renatě Paulíčkové, že náhradní patku s sebou sice měla, ale po přetržení se zbytek patky zakousnul do těla přehazovačky takovou silou, že po nedokončeném závodě i zkušený mechanici s nářadím měli co dělat, aby se jim zbytek patky povedlo z přehazovačky sundat.
Další loňskou, spíš úsměvnou mou vlastní historkou, bylo velmi blátivé MČR na dlouhé trati. Na téměř nových klikách s půl sezony jetými převodníky, byly převody tak zanesené blátem, že na prostřední i nejmenší převodník se mi sukoval řetěz, takže jsem mohl jezdit pouze velkou placku a nebo do kopce běhat. Chtěl jsem si pomoct tím, že vyčistím převody v potoce, ale bohužel jsem hodil kolo do potoka trochu nešetrněji a ještě k tomu na střep a takovouhle náhodou si propíchl zadní kolo (c:
V případě extrémnějších deštivých a blátivých podmínek jako třeba na loňském týmovém maratonu Žacléřská70, se mi krom sukujícího řetězu zanesly bovdeny a zatuhlo řazení takovým způsobem, že po delším sjezdu jsem už promrzlýma prstama páčkami řazení nepohnul a přišlo na řadu řazení dlaní.
V podobných situacích, za posledních pár let co o systému vím, mě vždy jen napadlo, kolik bych si mohl ušetřit nervů (c:
Pro shrnutí moje plusy, mínusy a nejistoty:
Očekávané plusy:- Téměř nulová náchylnost na zničení systému kvůli klackům, které rádi trhají patku rámu, nebo rovnou lámou přehazovačku, případně ohejbaj přesmykač. Řazení s otočnou rukojetí taky eliminuje možnost ulomení řadících páček následkem pádu nebo srážky.
- Žádné sukování řetězu (neboli lepení řetězu na placku), ke kterému na velké pile nedochází ani v extrémních podmínkách.
- Netečný systém na vnější vlivy jako třeba trávou, blátem nebo sněhem zaplněná kazeta na nižších pastorcích. Zanešené vedení lanek, které není kompletně utěsněno po celé délce.
- Není třeba neustále ladit přesnost řazení.
- Váha - ztěžknutí v době kdy se většina závodníků snaží o opak a gramaří, kde to jen jde na druhou stranu i za cenu snížení životnosti komponent, si možná připustí málokdo... V mém případě kotoučové verze jsem ztěžknul o nějakejch 350g což na kole se 13kg zase není tolik znát, navíc jsem, ale zároveň měnil starou vidlici za novou o půl kila lehčí, takže jsem se dostal celkově níž než na čem jsem byl předtím.
- Drobný zdržení při sundávání zadního kola, kvůli sundání externího řazení.
- Nejistota jak pude řadit v náročnějších situacích, jako třeba při jízdě v terénu ve stoje do kopce.
- Rovněž nejistota jak se bude chovat kolo, když přesunu váhu víc na zadek.
A konečně realita a moje poznatky
Testovací kolo
1. a 2. února jsem měl možnost vcelku řádně, i když nezávodně projet v lehce zasněženém, promrzlém náročnějším terénu testovací kolo s nábojem Rohloff. A po zjištění, že řadit se na tom dá ve vypjatějších situacích (ve stoje do kopce) podle mě i snadněji než na klasickým systému, jsem odboural počáteční váhání, který jsem pobral z minimálních zmínek na diskusních fórech a stoprocentně se rozhodl, že do tohohle systému jít chci.
Řešení na mém biku a vypnutí řetězu
Další zkušenosti jsem nabíral už vyloženě na závodech, protože mi náboj přišel těsně před prvním kolem ČP MTBO a jelikož jsem se na systému chtěl přeci jen ještě svézt, odložil jsem montáž až po víkendu a před dalším kolem ČP jsem stihl udělat ještě dvě testovací vyjížďky.
Chtěl jsem hlavně vyzkoušet jestli nepadá řetěz, jelikož můj rám má klasické patky, takže oproti speciálním patkám pro singlespeed u něho není možnost vypínání řetězu, stejně jako se to dá například u rámu pro singlespeed s excentrickým šlapacím středem. Standardní řešení u Rohloff systému na klasickém rámu probíhá pomocí napínáku, který vypadá trochu jako přehazovačka a je místo ní usazen v patce rámu. Tomuto řešení se nejspíš nevyhnete v případě, že máte celoodpružený rám, kde se může v průběhu zdvihu zadní stavby zkracovat vzdálenost osy šlapacího středu a osy zadního náboje a tím i délka řetězu. U mého řešení mi šlo především o "bezpatkové" řešení, aby nedocházelo k ulomení patky, nebo přetržení napínáku (který vypadá jako přehazovačka). Objednal jsem si tedy endurové vodítko řetězu, které se uchycuje za misku středového složení, "bohužel" můj rám má na spodní vzpěře zadní vidlice návarek na antichainsuck a kvůli němu se vodítko nemohlo dostat pod úhel, který by napnutí řetězu umožnil v dostatečném rozsahu. Naštěstí ale v prodejně RebelBike v Jablonci, kde mi Rohloff na kolo montovali, dostali nápad šikovně využít návarek na antichainsuck a vyrobili speciální handmade vodítko, které umožňuje kvalitní vypnutí řetězu. Pro mne to znamená, že jednou za čas musím posunout kladku napínáku, ale řetěz mi vůbec nepadá a to ani při pádu na závodech ve třicetikilometrové rychlosti, kdy mne bike přeskočil a letěl poměrně slušně daleko (c:Řazení systémem Rohloff ve srovnání s klasikou
„Asi bych na tom pořád řadil“ shrnul systém po projetí Jarda -JaRyn- Rygl a opravdu v situacích, kdy se mi na klasickým systému třeba už přeřadit nepodařilo, třeba když jste v záběru, řetěz už má dost najeto a je před výměnou dost poddajný a nejde přeřadit z prostředního na nejmenší převodník. I v takové situaci stačí jen asi na půl vteřiny odlehčit při šlapání kliky, aby nebyly v záběru a pohodlně si zařadíte o kolik stupňů je potřeba. Na druhou stranu je možná škoda, že odpadá takovej ten vnitřní psychologickej nátlak na udržení tempa, kdy si člověk řekne, že malou placku tam v tom výjezdu prostě nedá (c;
Velikou výhodou pro MTBO také je, když se pohybujete na velmi těžký převod a musíte nečekaně rychle zastavit třeba z kopce na kontrole, nebo je na cestě překážka, případně protože se rozhodnete volit přeběh lesem mezi cestami a nestihnete si tak připravit „odjezdový“ lehký převod na rozjetí se do kopce. Během toho, co se u kontroly otáčíte si bez šlapání přehodíte na potřebný lehký převod, případně si přeřadíte „mimo kolo“, když se rozbíháte k naskočení na bika.
Krátká trať se vyznačuje kratšími postupy s větším vlivem na neustálé měnění vysokého závodního tempa, velmi častým řazením. Od začátku, co na systému závodím se mi stalo prakticky asi jen 2x, že se mi napoprvé nepodařilo přeřadit, protože jsem byl v záběru, ale jinak můžu s jistotou říct, a to dokonce jako dříve zatvrzelý „rapidfajrák“ (řazení s páčkami), že řazení Rohloff s jedinou otočnou rukojetí je opravdu velmi intuitivní a že zmiňované povolení nohou při řazení člověk dělá automaticky i na klasickém systému, kde musí například při přeřazování přesmykačem na převodnících udělat možná i větší pauzu, než se může zase opřít plnou silou do pedálů.
Navíc jak na sebe jednotlivé převody pěkně navazují, odbouráte skoky v převodech, kdy řadíte přesmykačem a zároveň přehazovačkou, aby jste plynule navázali dalším řadícím stupněm a stane se vám, že neodhadnete o kolik se na kazetě vrátit a musíte ještě jednou korigovat.
Mínusem je o trochu větší hlučnost
V mém případě za hlučnost může částečně kladka napínáku, která lehce vrní, ale hlavně asi dva hlučnější převody, které u tohoto systému obecně opravdu trochu víc „bzučí“, ale dá se to v pohodě přežít i například při šesti hodinové jízdě na závodě dvojic Jasoň-Drsoň, který jsme absolvovali nedávno s Pedrosem a při kterém jsem i píchnul a odzkoušel si „závodní“ výměnu se sundáním a nasazením externího řazení, což znamená zdržení 20 - 30sekund.
Na druhou stranu vypnutí řetězu mě zbavilo klasickýho mlácení řetězu o zadní stavbu při všech rozbitejch sjezdech.
Odolnost systému
Při blátivém závodě na letošním MČR na dlouhé trati ve Svratce systém fungoval úplně netečně k blátivým podmínkám a hned cestou na první kontrolu jsem úspěšně ověřil odolnost, kdy mi hned po sobě skočily dva klacky do řetězu, což by na klasickém řešení určitě znamenalo konec.
Váha na zadku
Zmiňovanou obavu, jak se projeví větší váha na záď biku, jsem zaznamenal také díky odlehčení odpružené vidlice, snadnějším nadzdviháváním předního kola při přípravě na odraz při bunny hopu.
Údržba
Další parádou je téměř bezúdržbovost, stačí vyčistit řetěz, jeden převodník a jeden pastorek a kolo je připravený na další den.
Na celkovou výdrž systému jsem opravdu dost zvědav... historky o borcích, co na systému Rohloff najeli sto tisíc kilometrů s údržbou v podobě pouze jedenkrát roční výměny oleje, ve mě vzbuzují další očekávání, kterým je úspora financí za každoročně sjetou kazetu, střední a malý převodník a hlavně několik řetězů, které jsou na klasickém systému namáhány krom tahu také krutem při přeřazování. Takže řetěz na singlespeed řešení, by měl vydržet větší porci kilometrů, stejně jako převodník na kterém se neřadí a také originál Rohloff pastorek, který se údajně po ujetí 5000km otočí a dá se na něj najet dalších 5000km.
Další informace
Kompletní informace o náboji Rohloff SpeedHub 500/14 od německého výrobce naleznete na českých stránkách www.rohloff.cz
Jestli se chcete svízt, nebo zjistit nějaký další informace, tak se mě na závodech nebojte oslovit /doufám teda, že mi na tom někdo nezmizí v nenávratnu (c;/ nebo se ptejte zde na www.mtbo.cz pod článkem v diskuzi.
Honza -mAk- Svoboda
SNS Smržovka (www.sns.cz)
zpoždění při řazení
Re: zpoždění při řazení
Žere výkon?
Slyšel jsem, že ta nába žere přes 5 % výkonu třením v ozubených převodech a roztáčením oleje. Jaký z ní máš v tomto směru pocit? Nebrzdí to třeba, když jedeš z kopce bez šlapání? Hřeje se při jízdě, nebo po delším sjezdu?
Marťas
Re: Žere výkon?
Hmotnost vzadu
Re: Hmotnost vzadu
zkusenosti po roce
komentář
Zdravim všechny. Chci poděkovat za perfektní článek. A to moc. Samozřejmě toto řešení plánuju (jinak bych to asi nečetl), jelikož přesně jak autor piše, všech těch klacků a bláta mam plné zuby.. Všechny dotazy bych v tomto kontrastu problémů považoval za bezpředmětný (i když chápu), ale je na každym aby si tu svou cestu prošel sám.. Obdivuju lidi co dotáhnou technoligii `do konce` (nebo se přiblíží dokonalosti) a i lidi co to ocení a ještě o tom napišou skvělej nezaujatej článek.. Fakt mě to dojalo, ještě jednou díky!
V.
p.s. nejsem cyclo závodník, na extrém závodu jsem rekreačně byl (Beskydy-5BV) a atmosféru si dokážu představit, tedy autora plně chápu, přeju vše nej!!!