"Před"

Dnes už nikdo nezjistí, koho prvního napadlo spojit jízdu na kole a orientaci v terénu podle mapy. Faktem je, že se tak stalo a již někdy koncem padesátých let bylo možné zúčastnit se takzvaných cykloorientačních závodů. Archivář Jan Žemlík vzpomíná na druhou polovinu padesátých let kdy si jako dorostenec jeden takový závod na srazu turistů okresu Vsetín zajel. Trať byla postavena v bočních údolíčkách Mužíkov a Neratov z hlavního údolí Senice mezi Valašskou Polankou a Horní Lidčí. Délka tratě není známá, bylo postaveno 4-5 kontrol. Jezdilo se po asfaltkách i polních cestách. Mapově jednoduché. Mapa 1 : 75 000, kontroly bez zkoušek, tříčlenné hlídky, kola běžná, cestovní, maximálně Sportka s přehazovačkou.

Jak vidno, podoba tohoto sportu byla dnešnímu chápání MTBO značně vzdálená. Použití klasických cestovních kol značně omezovalo pohyb po menších lesních cestách. Při závodě byla hlavní komunikační tepnou silnička se zpevněným povrchem umožňující pohodlnou jízdu a na kontroly, často umístěné přímo v terénu, závodníci dobíhali bez kol nebo bicykl tlačíc. Zajímavé je, že při těchto závodech byl čas jediným rozhodujícím kritériem pro pořadí. Cykloorientační závody tímto měly modernější podobu než tehdejší forma pěšího orientačního běhu.

Postupem let se disciplína příliš nevyvíjela. Zřejmě obtížný pohyb na kole terénem, snad nezájem lidí, malá propagace a nedostatek pořadatelů odsunul tuto disciplínu na pokraj zájmu turistů i orientačních běžců. Přesto cykloorientační závody žily dále. Nejvíce aktivní v tomto směru byla VŠZ Brno (Malafa, Brabl, Chmelík). Od roku 1971 pořádala VŠZ Brno a později turisté z KČT pravidelně závody v okolí Jedovnic prakticky až do nástupu horských kol. Obvykle startovalo zhruba padesát závodníků, v roce 1982 dokonce 77 závodníků. Mapy se používali orientační, délky tratí bývali výrazně delší než při peším OB. Závody pořádali i liberečtí turisté v oblasti Jizerek, někdy i se zahraniční účastí z NDR.

Cykloorientační závody zmiňuje ve svém metodické dopise "Stavba tratí pro OB" (1988) Zdeněk Lenhart a také Petr Ďoubalík v metodickém listě "Pohybománie"

(1985) Obdobnou historii měly cykloorientační závody také ve Francii, na území bývalé NDR a nepochybně i v jiných zemích. Jedině v Británii tato vývojová větev v konečném důsledku přerostla ve skutečně oficiální akce velmi podobné pěšímu rogainingu. Nepodařilo se však ověřit, že by někde na světě existovala písemná pravidla, žebříčky nebo národní mistrovství.

"Po"

Historie MTBO, tedy orientačního závodění na horském kole je dobře zmapovaná. Nejvýznamnější mezníky se dají zachytit téměř na hodiny přesně trochu taky díky tomu, že u většiny z nich jsem byl osobně.

Počátkem 70. Let ve slunné Kalifornii skupinky hippies objevují kouzlo jízdy volným terénem. Používají stará kola Schwin s balonovými šestadvacetipalcovými pneumatikami. V roce 1982 začala americká firma Specialized vyrábět první sériové horské kolo. Na rozdíl od původních Schwinů má kromě pneumatik rozměru 26" * 2,1" také speciální geometrii rámu a zejména horské převody s řazením (3x6). Sklonek osmdesátých let je pro horská kola obdobím velkého boomu a v roce 1988 si první cyklisté přivezli horská kola do Československa.

1990

V roce 1990 si kola pořídili první orientační běžci. Osobně vím o Milanu Mikovi (VBM) a Jirkovi Mikýskovi (tehdy bez klubové příslušnosti) z nichž ani jeden nikdy nejel žádný MTBO, což je zejména v případě Mikýska velká škoda, neboť tento člověk se posléze stal cyklistickým profesionálem a na Mistrovství Evropy v cross country v roce 1991 skončil jedenáctý.

Horská kola nakoupili taky kluci z Nového Města na Moravě a hned uspořádali závody. Patrně první MTBO v dnešním pojetí se konal 3. a 4.11.1990 pod názvem "Liga horských kol Vysočiny". Byly to smíšené štafety (13 štafet) a jednotlivci (13 závodníků) , mapa Ochoza 1:15000. Vítězná štafeta: OSN - Bureš, Mareček, Dvořáková, jednotlivci: Muži: Janíček, Nové Město na Moravě, Veteráni: Halámek, Velké Meziříčí, Žáci: Břeň Velké Meziříčí, Žákyně: Dvořáková, Nové Město na Moravě.

Z jiné strany na to šli v Praze na FTVS. V rámci Petrem Ďoubalíkem založeného oddílu SURVIVAL zkoušeli všechny možné způsoby orientace včetně MTBO. MTBO také zařadili jako jednu z tratí na přeboru FTVS v orientačním běhu a navíc se díky Ďoubalíkovi stal běžnou náplní seminářů pro učitele z katedry Sportů a pobytu v přírodě.

1991

Další MTBO pořádal Elitex Jablonec. V květnu 1991 zorganizoval dvoudenní závod - cross country v sobotu a v neděli orientační závod na mapě Bramberk (1:20 000). Crossu se zúčastnilo 16 závodníků, v MTBO startovalo šest mužů, kteří splňovali předpisy pro horská kola. Zvítězil Raim (EJN).

Horské kolo si na počátku léta koupil Jaroslav Rygl (VBM) a na něm se zúčastnil cykloorientačního závodu, který pořádali brněnští turisté v Rudicích. Zakufroval tak, že nakonec sjel z mapy. Tento závod stojí za zapamatování především proto, že to byl na dlouhou dobu poslední závod, kde Jarda nestál na bedně.

S "Festivalem horských kol" přišli na podzim organizátoři z OSN. V sobotu 2.11.1991 uspořádali trojzávod – cross country, závod do vrchu a MTBO. Pro MTBO použili opět mapu Ochoza. Celkově se této akce zúčastnilo 31 závodníků, v mužích pochopitelně vyhrálJarda Rygl (VBM) s náskokem 25 minut. Pokud nabrali orientační běžci zanedbatelné ztráty při závodě do vrchu na Harusák a při cross country na patnáct kilometrů, orientační závod na lobácké mapě rozhodl více než jasně o konečném pořadí.

V zimě téhož roku si díky Radkovi Kuncovi z Jablonce pořizuje na tehdejší dobu kvalitní horská kola několik dalších orientačních běžců včetně mne.

Marek Ročejdl napsal pod pedagogickým vedením Ďoubalíka diplomovou práci na téma MTBO - orientační závody na horských kolech.

1992

Na jaře pořádají nadšenci z Brna sérii závodů nazvanou "Olpran cup" a to vždy o víkendu odpoledne po ukončení oblastního žebříčku pěšího OB. Jednotlivé závody se nijak nesčítaly. Počet závodníků z počátku kolísal mezi pěti až deseti, ovšem nutno dodat, že polovina z nich dnes jezdí v elitě. Olpran cup pokračoval i v roce 1993 a v době největší slávy míval přes dvacet závodníků. S nástupem celostátní soutěže se zredukoval na velmi občasný a jednorázový závod pořádaný Teslou Brno a v této podobě přežívá dodnes.

V říjnu si novoměstští pořadatelé zopakovali trojboj, tentokrát v Radešínské Svratce. Orientační část se jela na lobáckém Rarachovi (1:25 000).

1993

Zásadní rok pro MTBO v České republice. OS Nové Město na Moravě uspořádaly neoficiální mistrovství republiky. V sobotu 8.5. sprint na orienťácké Ochoze a v neděli 9.5. klasickou trať na speciální mapě MTBO – Pomezní Hvozd (1:30 000). Oba závody vyhrává Jarda Rygl. Pak přichází na scénu Ladislav Lepšík (BOR). Na pětidenních v Doksech pořádá krátký ukázkový závod. Zájem diváků i závodníků byl nebývalý.

Téhož roku uspořádali celostátní závody ještě VŠZ Brno – cross +MTBO (Bedřichov 1:15 000), Elitex Jablonec -MTBO, (Harcov a Břízky 1:15 000), OK Nový Bor –duatlon OB +MTBO (Vřesoviště 1:10 000 ) a snad ještě Sporty v přírodě Praha. Každý závod měl jinou formu a každý byl ukázkou toho, kam se MTBO může ubírat.

Závěrem roku na valné hromadě ČSOB byla disciplína MTBO oficiálně přijata do rodiny orientačních sportů a Láďa Lepšík byl pověřen sestavením komise MTBO.

Petr Ďoubalík shrnul čtyřleté zkušenosti do metodického dopisu "Orientační závody na horských kolech". Ten nikdy nevyšel. Ztratil se v edičně-propagační komisi.

1994

Komise MTBO začala intenzivně pracovat. Ještě v lednu byla založena nová celostátní soutěž-Český pohár MTBO, která prakticky ve stejné podobě existuje dodnes. Byl schválen soutěžní řád s jednoduchým bodovacím systémem a zpracován návrh pravidel, která komise v průběhu roku rozpracovala do oficiální podoby. Jednoznačně byl vyřešen problém s jízdou mimo komunikace jejím zákazem. Český pohár proběhl neočekávaně úspěšně a byl zakončen náročným mistrovstvím republiky. Postupně se na pořádání vystřídali VSK Slavia TU Liberec, Tesla Brno, VŠZ Brno, Nové Město na Moravě a Elitex Jablonec.

Na podzim vyráží česká výprava pod vedením Lepšíka na zkušenou do Francie. Jejich mezinárodní mistrovství je krásným závodem a naši cyklisti si odváží spoustu vavřínů. Toto měření sil ukázalo, že český MTBO se vydal správnou cestou a zřejmě bude i hlavní silou na mezinárodní scéně.

Na základě zkušeností z Francie a ve snaze přinutit závodníky neopouštět kolo při možném doběhu na kontroly bylo přijato nové pravidlo o pevném spojení startovního průkazu a kola.

1995

Český.pohár MTBO proběhl vzorně a ve znamení postupné gradace: Luhačovice, Olomouc, Praha a Nový Bor. Bohužel, luhačovičtí při stavbě tratí předvedli, kudy se tento sport v žádném případě ubírat nesmí. Pohár byl zakončen vrcholnou akcí Ladislava Lepšíka a pořadatelů z Boru a Liberce- mezinárodním MČR MTBO v Radvanci u Nového Boru a v Doksech. V té době to byl nejlepší závod po sportovní a zejména po společenské stránce. Počet účastníků se přehoupl přes dvě stovky a mnozí z nich vzpomínají na tento závod v superlativech dodnes.

Na podzim vychází první část metodického dopisu o MTBO, který jsem za pomoci několika nadšenců sepsal. Zbylá část se nenávratně ztratila u edičně-propagační komise ČSOB. Zase.

1996

Novým předsedou komise MTBO byl zvolen Jan Semík (VSP). Také bylo ustanoveno oficiální reprezentační družstvo ČR s trenérem Zdeňkem Martanem (EKP). Český pohár pořádá VŠZ Brno, Tušimice, Nové Město na Moravě a Turnov. V říjnu opět odjíždí výprava do Francie na mezinárodní mistrovství. A opět, tentokrát doslova, všechno vyhrávají naši cyklisté. V České televizi se objevuje z celé akce zajímavý sestřih. Ve Francii také zástupci jednotlivých zemí založili komisi MTBO při IOF- členem komise se stal i Semík.

1997

Pohárové závody pořádá Zlín , Jihlava, Smržovka, Liberec, Ekonom Praha, USK Praha a OB Bratislava společně s pohárem Slovenským. Poprvé se jede M ČR štafet a M ČR na dlouhé trati. Komise MTBO rozhoduje pro rok 1998 rozdělit muže na elitu a ostatní, čímž zmírnila trápení méně trénovaných borců.

Ve Francii opět vyhlásili své mistrovství za mezinárodní. Asi je jim jedno, že si medaile pořád odvážejí Češi. Komise IOF rozhodla o pořádání Evropského poháru v roce 1998.

V červenci proběhl závod vymyšlený Zdenkem Lacigou (VSP) a lakonicky nazvaný Rocky Man. Orientační duatlon z Prahy do Rokytnice nad Jizerou. Nebývalá délka a nasazení závodníků spojené s vysokou finanční odměnou udělá z této akce patrně nejbrutálnější orienťák na světě. Od té doby se jezdí každé léto a zpříjemňuje prázdniny několika vytrvalcům.

1998

Český pohár poprvé s elitou. Pořadatelé- Luhačovice, Tušimice, Svatava, USK Praha- společně s Evropským pohárem a třídenním OB a Hradec Králové.

Evropský pohár začal dvouzávodem na Slovensku v Nitře. Sprint měl v celku normální podobu, zajímavou se stala dlouhá trať vedená často po silnicích a dlouhá šedesát kilometrů. Ve spojení s čtyřicetistupňovou teplotou připravila cyklistům zajímavé chvíle. Další díl seriálu byl u nás doma. USK Praha uspořádal nádherné závody, klasiku a štafety na Lipně. Poslední částí EP byl pro nás neobvyklý scorelauf a závěrečná klasika v Zueře ve Španělsku. Teprve scorelauf určil favority celého seriálu a poslední závod rozhodl, že Evropský pohár vyhrál náš "průkopník" Jaroslav Rygl (DLI) a Marie Hrdinová (UOL).

Komise MTBO IOF dostala požehnání z míst nejvyšších a pro následující rok je vyhlášen Světový pohár. Jasnější podobu dostává mezinárodní mapový klíč. Česká komise MTBO zařazuje jako jeden ze závodů Českého poháru 1999 scorelauf a navíc domácí seriál zvyšuje počet závodů na dvanáct.

1999

Všechny domácí disciplíny měly nebývalou kvalitu. Český pohár pořádal Zlín, Ekonom Praha (poprvé scorelauf), Vratimov, Svatava, Smržovka a MZLU Brno. Závod na dlouhé trati uspořádala Smržovka na hřebeni Polské části Jizerských hor.

Světový pohár začal v Rakousku vydařenou klasikou. Našim reprezentantům vyrostli více než důstojní soupeři a soutěž je dramatická a kvalitní od prvního závodu. Česká část- brněnské závody u Jedovnic svojí neopakovatelnou atmosférou ukázala světu to, co je při našich pohárových závodech normální. V cíli všichni zapomněli na to, že by měli být nevraživými soupeři a sbratřili se v jednu velkou a šťastnou rodinu bez jazykových a společenských bariér. Celý světový pohár vyvrcholil takřka happeningem nedaleko Barcelony. Dramatický boj o prvenství mezi muži teprve posledním závodem rozhodl ve svůj prospěch Sylvan Mougin z Francie. Jiří Procházka (VBM) svoji šanci prokufroval a skončil celkově druhý. Zatím. Marie Hrdinová měla s vítězstvím mnohem víc práce než předešlý rok, ale na to se historie neptá. Obě medaile a umístění všech dalších reprezentantů dělá z České republiky současnou bikerskou velmoc.

Rok 1999 jakoby symbolicky uzavíral kapitolu vývoje orientačního bikingu od dětských plen, kdy se závodníci pouštěli do lesa na neuvěřitelných strojích , často bez znalosti byť jen základních prvků jízdy terénem až po rok, kdy ti samí řítí lesem při závodě seriálu Světového poháru na kolech z kosmických materiálů.

Za uplynulou dekádu u nás vznikla nová disciplína OB, získala si své příznivce, dostala pravidla a regule , má celostátní soutěž, nejlepší repre-team na světě a vysoký mezinárodní kredit získaný sportovními výkony, diplomatickým jednáním v komisi IOF i pořádáním kvalitních závodů Evropského a světového poháru.

A dál? Pílí závodníků i pořadatelů se podílet na tom, aby také v dalších létech naše republika udržela vysokou nasazenou laťku. Vždyť už v roce 2002 očekáváme první mistrovství světa. Přejme si, aby se nejen podařilo zvítězit v konkurzu na jeho pořádání, ale také obhájit v dalších světových i domácích MTBO naše výborné sportovní pozice.