Jaroslav Rygl - vítěz Světového poháru v MTBO
Ing. Jaroslav Ryglnar. 11.5. 1970
zaměstnán: jako manažer u firmy Radiotelevizní služba Brno, s.r.o.
klub: VSK MZLU Trunkát-Zrník Brno (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita)
vybavení: kolo Merida Matts elite, boty Diadora, helma Uvex, mapník Miry
Dosavadní úspěchy:
MTBO:
1. místo SP MTBO 20001. místo EP MTBO 1998
několikanásobný vítěz ČP MTBO a mistr ČR
MTB maratóny:
7. místo Maraton Drásal 199818. místo Král Šumavy 2000
1. místo Znovín cup 2000
5. místo Beskyd tour 2000
LOB:
1993 - 1999 člen reprezentačního družstva ČR v LOB18. místo MS 1994 Itálie
19. místo MS 1999 Rakousko
Orientační závody na horských kolech (MTBO) jsou dost mladá sportovní disciplína. Jak se k ní dostal momentálně nejlepší světový závodník?
S MTBO jsem začal v roce 1991, kdy jsem si koupil horské kolo. Tehdy pořádali orientační závody na kolech cykloturisté. Mně se tento typ orientačních závodů zalíbil jako velmi vhodný doplněk a tréninkový prostředek k lyžařskému orientačnímu běhu (LOB) a běžeckému lyžování. Postupem času se MTBO začal rychle rozvíjet, vytvořila se pravidla, začalo se pořádat MČR a ČP. Po nástupu do práce (před dvěma lety) jsem přestal mít možnosti tréninku na sněhu, LOB šel na druhou kolej a MTBO se u mě dostalo na první místo.Zvítězil jsi v prvním ročníku Evropského poháru MTBO, loni jsi skončil 6., to už v poháru světovém. Poučil ses nějak z loňského roku? Připravoval ses letos jinak?
Ani loni to nevypadlo špatně. Jarní a letní část probíhala podle plánu, tedy i výsledky v Českém poháru byly dobré. Ale na podzim jsem hledal a měnil zaměstnání, neměl tolik času na trénink a ani jsem nebyl v příliš dobré psychické pohodě. To letošní příprava se mi podařila skloubit se zaměstnáním téměř stoprocentně, oproti loňsku jsem hlavně zvýšil kilometry najeté na kole na úkor běhání a celá sezóna mi vyšla téměř na sto procent. Podařilo se obhájit vítězství v ČP, ze čtyř titulů mistra ČR získat tři. K mému překvapení se mi docela dařilo i v MTB maratónech, ale tady mi chybí k výraznějšímu prosazení najeté kilometry, k čemuž jsem vlastně maratóny používal. Hlavně se mi však podařilo vyhrát světový pohár.Máš, resp. dříve jsi měl, výborné výsledky v pěším OB, v lyžařském OB i na kolech. Disponuješ nějakými zvláštními předpoklady, že se ti ve všech těchto disciplínách tak daří?
Nevím, jestli mám nějaké zvláštní předpoklady pro orientační sporty. Výsledek je zde tvořen orientací a fyzičkou, kterou je potřeba natrénovat a to za vás nikdo neudělá. Je pravda, že dobrý orienťák musí zvládnout mapovou techniku a mít pro mapu určitý cit, ale to není vše. Já tvrdím, že základem úspěchu je schopnost udržet koncentraci po celý závod a myslet pouze na to, kudy a jak jít nebo jet. Další důležitou složkou jsou zkušenosti nutné pro určení postupu mezi kontrolami, ale ty se sbírají celý život. Odhad vhodnosti toho kterého postupu je v MTBO daleko náročnější než u pěšího nebo lyžařského OB. Absolutní rozdíl v rychlosti mezi nejpomalejší pěšinkou a asfaltkou je mnohem větší než u běhu a odhadnout na postupu správně poměr mezi rychlostí a vzdáleností jednotlivých povrchů je dost těžké, a o tom MTBO vlastně ve své podstatě je. Letos se na několika světových podnicích začalo využívat elektronického systému ražení, takže máme k dispozici mezičasy ze všech kontrol od každého závodníka. Právě tato možnost dost urychluje nabývání nových zkušeností pro další závody.Z tvých výsledků by se zdálo, že dáváš přednost kombinaci sportů? Nebyl bys třeba jasně nejlepší, kdyby ses věnoval pouze jednomu z nich?
V poslední době dávám přednost MTBO, ale ostatní závody je dobré objíždět pro mapovou přípravu a již zmíněné zkušenosti. Faktem ale je, že pro špičkové výkony je nutná specializace. Po letošní sezóně, kdy konkurence ve světovém MTBO nebývale stoupla, se ti, kdo budou chtít pomýšlet na přední příčky, budou muset věnovat cyklistickému tréninku systematicky. I my jsme letos na jaře zařadili mapové soustředění na speciálních mapách pro MTBO, což, podle mého názoru, bylo velmi přínosné.Jak vůbec vypadá trénink vrcholových závodníků MTBO?
V loňské a letošní sezóně jsem se tréninku začal věnovat trochu systematičtěji. Tréninkový plán si dělám sám a využívám k tomu dlouholetých zkušeností z pěšího a lyžařského OB, z běžeckého lyžování a moudra vyčtená z cyklistických časopisů. V zimě jezdím na běžkách, letos jsem najezdil cca 7000 km na kole, z toho tak polovinu na silničním a ještě k tomu trochu běhám. Silniční kolo považuju za nezbytné pro rozvoj rychlosti a nácviku techniky šlapání, taky ho používám v zimě doma ke šlapání na trenažéru. V Brně jsou vůbec pro cyklistiku ideální podmínky. Na jihu roviny bez lesa, na severu kopce a lesy. Mohl jsem si naplánovat silnici - rovinu i kopce, úseky pro intervalový trénink, technické pasáže na biku a vždy jsem našel vhodné terény pro daný typ tréninku.V úspěchu při závodě MTBO ti často, nebo možná jen častěji než ostatním, zabrání defekt. Jezdíš snad brutálněji než oni?
Nemyslím si, že nějak častěji než jiným závodníkům. Ale asi je to vidět víc, protože mě to vždy potká na nějakém důležitém závodě. Loni jeden defekt za celou sezónu při SP a letos taky pouze jeden a taky při SP. Ve sjezdech získávám, ale brutálně snad nejezdím.Nepříjemná situace s defektem tě postihla právě ve finále SP. Pak už šlo skutečně o sekundy a o celkové prvenství...
Před finále SP byly karty rozdány takto. Já jsem vedl SP celkově a jediný, kdo mě mohl ohrozit, byl můj bratr, startující dvě minuty přede mnou, protože se startovalo v opačném pořadí průběžného SP. On by musel vyhrát a já být horší než druhý. Bráchu jsem dojel na vracečce na třetí kontrolu a dokonce na něho chvíli čekal, protože jsem věděl, že když s ním dojedu do cíle, tak mě titul nemine. Pořadí ve finálovém závodě bylo v tu chvíli podružné. Závod se hladce vyvíjel, ani jsme nejeli nějak moc rychle, dojížděli jsme postupně všechny závodníky, kteří mohli do pořadí promluvit. Já věděl, že mě může vyřadit jedině technická závada, všechny sjezdy jsem jezdil poloviční rychlostí, každé větve přenášel… Dva km před cílem těsně před koncem posledního kamenitého sjezdu, při předjíždění pomalejšího závodníka, jsem prorazil přední kolo. Měnit duši by mi trvalo víc než ty dvě minuty na bráchu, rozhodl jsem se dojet to na prázdném kole. No a ta sekunda? Finský závodník, startující více vpředu, o němž jsem ani neměl přehled, podal vynikající výkon a porazil bráchu o jednu jedinou sekundu, čímž vyhrál finálový závod. Já skončil s půlminutovým odstupem za nimi na třetím místě. Sekunda tedy rozhodla v můj prospěch a brácha skončil v SP celkově třetí.Čím jsou pro tebe MTB maratony, kterých se také rád účastníš a dosahuješ v nich dobrých výsledků, ve srovnáním s MTBO?
MTB maratóny jsou pro mě doplněk a tréninkový prostředek. Většinou vedou v krásných terénech v jednom velkém okruhu, jsou pekelně dlouhé a náročné a člověk si při nich sáhne až na dno. Jen mě mrzí, že mi stále uniká Rocky Man (extrémní orientační duatlon s celkovým časem vítěze okolo 10 hod. - poznámka autora).Ti, co stáli u zrodu MTBO jako sportovní disciplíny, se pomalu dostávají do "vyzrálého" závodnického věku. Jak dlouho chceš ještě, nebo spíše bude možné, na této elitní úrovni jezdit?
Já osobně bych si už rád v příštím roce vyřešil bytovou otázku, pravděpodobně přestavbou půdy, takže uvidím, jestli se mi podaří skloubit práce, stavba a trénink nějak dohromady. Dosud stále dostával přednost sport. Chtěl bych to stihnout za rok a připravit se pak pořádně na první MS v MTBO v roce 2002 ve Francii.S vítězem SP MTBO rozmlouval Kamil Arnošt.
