Podhůří Matry – orientačně-bikerské pohlazení

Prostředí tedy velmi příjemné a pohodové, počasí nezůstalo v ničem pozadu. Kvůli pohodě jsme ovšem nepřijeli, chceme dobýt co nejvíc úspěchů, a proto se vydáváme přímo od hotelu na trénink. Kopců je sice dost, ale mapa sedí, klasifikace je dobrá a i malé pěšinky krásně sjízdné. Projíždíme úzkým tunelem dlouhým cca 200 metrů, který zbyl po těžbě kamene v okolních lomech. Je jím vidět skrz, ovšem projet jím rovně a rychle bez odřených ramen není až tak jednoduché, hlavně když někdo jede před vámi a vy ho nevidíte. Po tréninku okukujeme finské mechaniky ladící kola – ano, Skandinávci se zapojují do SP, vpravdě zlomový moment a potvrzení akcelerace MTBO před prvním MS 2002! Zpráva vyvolávající smíšené pocity – Francouz Bouchut je stále zraněn, a tak o celkové vítězství bojuje pouze na dálku s Ryglovými.

Ve středu 18. 10. vyrážíme s fakáči na klasickou trať. Počasí nám přeje, je teplo. Všichni startujeme v červené skupině na konci pole, v obráceném pořadí dosavadního postavení v SP. Na dámské trati 12 km vzdušně/320 m/8 kontrol potvrdily Finky jezdící v LOBáckých či jakých kombinézách dobrou pověst a získaly zlato (Tommola) a bronz (Stengard), mezi nimi Bornhak. Naše nejlepší je 4. Maruška a za ní jak na šňůře Jana, Markéta a Hanka. Mužům naložili 18,5/500/11 k - zpočátku relativně rovinatá trať, jede se hodně po loukách, delší postupy. Mougin ve snaze zajet konečně vydařený závod vede systémem start – 4. kontrola. Na pětku v lomu ztrácí 13 minut a závod se pro něj mění ve výlet. To byla vůbec pěkná kontrola – já k ní například slanil bez lana i s kolem takovou stěnku obtížnosti 3+. Co mi hodně pomohlo, bylo křečovité brždění zadního kola. Povzbuzen úspěchem jsem o kus vedle a o stupeň nižší obtížnost zase vylezl nahoru, tím jel kratší postup zleva a prodělal bratru 90 vteřin. Vedení se zde ujal Míra. Po pasáži v lomech většina zamířila do známého tunelu, za kterým se vedení ujal Fin Jussi Makila. Závěrečné stoupání směřující závod do cíle ale nevydržel, a tak konečně prolomil věčně stínovou pozici Míra Rygl a o 17 vteřin zvítězil. Bratr Jarda se musel spokojit se 3. místem, stříbrným karbanátkem v Ryglovském sendviči se stal Makila. Cíl závodu byl pod sjezdovkou nedaleko od na sopce stojícího strážného hradu, který měl o všem přehled, a tak mohl organizátorům zatleskat – závod se velmi líbil jak terénem, tak mapou a stavbou. Večerní banket s vyhlašováním umocnil dobrý dojem všech.

Štafety – poslední v letošním SP byly oddychovou záležitostí. Na krátkých tratích jsme si připsali povinné vítězství v mužích a nepřipsali vítězství v ženách – Finky byly lepší.

Tatry – organizátorský koncert!

Tak, čeká nás závěrečná etuda. Po cestě ze Salgótarjánu na Donovaly kontrolujeme zimní výstroj – péřovky, pohorky, pneumatiky s hřeby, mast na omrzliny a další nezbytnosti pro pobyt a závodění v opravdových horách na konci října. Trénink probíhá na donovalských horských loukách v husté mlze. Absence mlhovek na kole nevadí, buzoly s možností přesného azimutu ano. V lese je studené vlhko a na cestičkách klouzavé kořeny. Zatímco trénujeme, pořadatelé vytyčují bytelné koridory, staví cíl, dřevěný přístřešek a instalují spoustu reklam. Večer je slavnostní zahájení na úrovni olympiády v Sydney. Mažoretky, pochod výprav s cedulemi, maskot Donly, proslovy VIP, vlajky, tiskové středisko, jen nikdo sportovcům nepřiděloval prezervativy.

A ráno raníčko vyšlo sluníčko! Sice zima, na loukách namrzla jinovatka, ale po mlze ani památky a kopce okolo nás jsou majestátné. Je sobota 21. 10. a čeká nás sprint. Holky vzdušně 7,6 km / 290m / 13 k, kluci 9,4 /420 / 17. Kontrol je tedy dost jak v lese, tak na loukách okolo – z cíle pohodlně vidíme 2 a víme o dalších 4. Zase startujeme až na konci, a tak sledujeme soupeře, jak těžce šlapou vzhůru po začátečnické sjezdovce. Mapa není špatná, terén je horský, stavba tím pádem docela jednoduchá, a tak je nutno mít chladnou hlavu a sledovat odbočky. V holkách se díky kopcům prosadila opět fenomenální Němka Bornhak, její náskok nad druhou Markétou činil „jen“ minutu, třetí je Tommola a čtvrtá Hanka. Abych stále nepsal tatáž jména – 5. je Kristina Kupcová a její nejlepší letošní výkon, 6. Jitka. Kdybych se chtěl vyhnout „profláknutým“ jménům na mužských stupních vítězů, stojí tam jen třetí Borek. První a druhý je totiž jako normálně Rygl J. a Rygl M. Jarda se tímto vítězstvím dostává před Bouchuta a celkové vítězství vidí velmi reálně. Ohrozit jej může jen Míra, ale musí v neděli vyhrát a Jarda být až na 3. místě. Každopádně je vítězství v mužích naše! Na tiskové konferenci záříme optimismem – Míra s Jardou vtipkují o svém souboji a nadsazují jej do bratrovražedné roviny, Antje říká, že je stále motivovaná a Paivi Tommola, že Finové nemají na MTBO peníze. Samozřejmostí je zde cca hodinu po závodě držet v ruce výsledky a celkové pořadí SP!

Důstojné vyhlašování s vlajkami a hymnami nám připomíná, že večerní pasta party je sice pěkná zábava, ale síly na dlouhou trať by mohly chybět. Takže se (nejen s Mírou) s mírou sytíme těstovinami, zapíjíme je střídmě sponzorským pivem, prožíváme jen maličký infarkt při losování hlavních cen v tombole – barevné televize (vítěz Kurej) a dortu ve tvaru kontroly s cyklistou. I když k tomu všemu jazzuje trio a atmosféra je báječná, brzy se loučíme i s diskotékou a jdeme načerpat novou energii.

Nedělní počasí je opět bez vady, jak pěkná to kulisa závěrečného dramatu na dlouhé trati v mužích. Startujeme po 2 minutách dle pořadí v SP, ten nejlepší nakonec. To je Jarda, před ním 2 míny Míra, ten stíhá Borka, Borek Mougina, Mougin RaMacha, RaMach Ďureho, Ďure Johna Houlihana, a tak dále jako v pohádce o řepě. A všichni jmenovaní a mnozí další jsme se na trati potkali a jeli v různých skupinkách, které se prolínaly a měnily. Měl jsem i tu čest být od 12. po 19. kontrolu svědkem souboje o světový pohár – Jára (J) Míru (M) dojel a kontroluje situaci, jezdí z kopce opatrně, aby nepíchl, větvě přenáší – co kdyby rozbil přehazovačku? Pro M zdálo by se být s bratrem v háku vše marností – jenže režisér thrilleru vydal 2 km před cílem pokyn k pozvolnému úniku vzduchu z J předního kola! J se rozhodl neměnit duši a dojet na ucházejícím kole do cíle, ovšem brácha mu mizí. M věří, že osud, který mu v Hamru o 7 vteřin nedopřál zvítězit (viz článek v předchozím čísle), mu dává pokyn k odplatě a ždímá ze sebe víc, než v něm je. Když J dojíždím a nevím, že jede na poloprázdném kole, domnívám se, že J pouští M do taktického úniku, nechá ho těsně vyhrát, a tak i získat 2. místo v SP. Proč nemít v rodině obě nejlepší medaile? Jenže tak to není a J-ovi při myšlence, že M dnes vyhraje a někdo další se zařadí hned za něj (výborní Finové startovali vpředu) asi naskakuje husí kůže. Po křečovitém vynesení/vytlačení kola sjezdovkou na předposlední a sjezdu na sběrku už vidíme M v cíli, kolik sekund po něm dojíždí J? 152, tedy více jak 2 minuty, M porazil J! A vyhrál? Ne, je druhý! O kolik? COŽE? O jednu vteřinu za Finem? O jedinou vteřinu, po najetí 30,3 km tedy o 3,84 metru...

Komentátor šílí, J-u zpovídá Slovenská TV a M se někam ztratil. Ne, osud mu letos opravdu nepodal ruku. Obsazuje celkově třetí místo se stejným bodovým ziskem jako Bouchut.

Je dobojováno, u dam proběhl závod v tradičním duchu, Bornhak si šestiminutovým vítězstvím zajistila v SP maximální bodový zisk, za ní Finky a naše. Po maratonu v lese následuje maraton vyhlašování – Mistrovství Slovenska, 8. závod SP a celkové vyhlášení SP jednotlivců, štafet a družstev. Česká hymna a vlajka na nejvyšším stožáru je ve stálé permanenci, krom žen vítězíme ve všech kategoriích a jsme nejlepší v soutěži států.

Co říci závěrem? Češi jednoznačně diktují úroveň současného MTBO – máme 4 medaile v jednotlivcích (loni 3). Náš tým je nejkompaktnější, máme doma kvalitní základnu, a tak všichni reprezentanti tvoří světovou špičku. Blížící se MS v roce 2002 již zvedá zájem o náš sport a příští rok se dá čekat podstatné rozšíření spektra zúčastněných zemí (letos 15). Závody SP 2001 byly původně plánovány i v Austrálii (!), nakonec od toho komise MTBO ustoupila. Finové, se kterými musíme příští rok počítat jako se soupeři o primát ve všech kategoriích, pole startujících velmi zpestřili a příští rok pořádají při MS v OB první dva závody SP. Taktéž francouzské ženy dokázaly v domácím závodě, že jsou výborné, Švýcar Berger je skvělý – co jeho krajané? Rusové mají obrovský potenciál, stačí podívat se na výsledky „osamoceného“ Korčagina.

Výsledky SP MTBO jednotlivců

Ženy

1. Bornhak, D, 200
2. Jakoubová, CZ, 181
3. Ryglová, CZ, 175
4. Hrdinová, CZ, 172
5. Chmelíková, CZ, 158
6. Drabinová, CZ, 149
7. Kochl, A, 147
8. Ďurčová, SK, 146
9. Kupcová, CZ, 135
10. Fuzzy, H, 135

Muži

1. Rygl J., CZ, 190
2. Bouchut, F, 188
3. Rygl M., CZ, 188
4. Podrábský, CZ, 162
5. Mougin, F, 160
6. Perrin, F, 157
7. Mach, CZ, 152
8. Procházka, CZ, 147
9. Clor, F, 144
10. Korčagin, RUS, 139
11. Sevčík, CZ, 118

SP MTBO štafet

Ženy

1. CZ, 40
2. ESP, 32
3. D, 30

Muži

1. CZ, 40
2. F, 35
3. SK, 32

SP MTBO zemí

1. CZ
2. ESP
3. SK