Tragédií je, že cyklista velmi kompromisní řešení vezme, nasedne na něj a bez rozpaků se vydá závodit na Český pohár. Vůbec si neuvědomuje, že se jedná o úplně stejný hazard, jako kdyby se chtěl postavit na start závodu formule jedna s osobním autem. Režim zátěže kola tvrdě trénujícího bikera je zcela rozdílný od představ konstruktérů z Tchajwanu o provozu civilního bicyklu. Kdeco potom praská, trhá se a láme. Někdy jsou následky pro zasmání, někdy pro plastické chirurgy a někdy fatální. Ne všichni vrazí horentní sumy do stavby závodních speciálů. Riziko nehody následkem únavy materiálu však o hodně sníží pravidelná údržba kola a zejména jeho kontrola, odborně nazývaná monitoring.

Monitoring je velmi jednoduchá záležitost. Kolo se prostě vezme a očumuje. Kontrolují se riziková místa, hledají se vady a posuzuje se stav opotřebení dílů. Při troše zkušeností lze téměř na desítky kilometrů přesně určit moment destrukce. Uměním je díl včas, ale co možná nejpozději, vyměnit nebo opravit.

Jak postupovat?

Kolo se musí pečlivě omýt. Nánosy bahna často skrývají netušené.

Co hledat?

1. Trhlinky a povrchové poruchy. Odhalí poškozený lak, skřípot při provozu, koroze. Někdy je nutné použít lupu.
2. Deformace. Ocelové součástky se před samotným zlomením dlouho ohýbají. Díly z hliníkových slitin mají deformace nepostřehnutelné. Naštěstí je prozradí zbělání povrchu následkem vnitřního pnutí.
3. Opotřebení provozem. Probroušení, rozedření a roztřepení způsobené nežádoucím kontaktem dílů. Rezivění, srůst materiálů, povolené šrouby a tak dále.

Jak vše napravit?

V drtivé většině případů pomůže už jenom výměna dílu. Prasklý rám lze za určitých podmínek svařit. Každou opravu by měl ovšem dobře posoudit odborník, čímž nemyslím sebe nebo Jardu, nýbrž soudného strojaře.

Kde kontrolovat?

Všude. Rám. Jeho spoje i trubky. Nejvíce poškození je v oblasti hlavové trubky. Hodně praská celá zadní stavba. Ničit se dá i prodřením od paty boty nebo zaseknutého řetězu na zadní vodorovné vidlici. Středová spojka umí totálně zareznout. Stejně tak sedlová trubka. Koncovka na přehazovačce se ohýbá a ohýbá, až upadne. Spodní strana spodní rámové trubky může být poškozená od odletujícího kamení.

Vidlice má taky sváry i trubky. Když je pružná, přichází ke slovu i povolené šroubky a vůle v uložení kluzáků. Vůli nelze tolerovat do nekonečna. Jednoho dne prostě nepůjde zatáčet. Olej z tlumiče vytéká, elastomery se vymačkávají. Kdeco může rupnout. Velmi zákeřný špek je kulička vypadlá z věnečku hlavového složení a uvízlá mezi krkem vidlice a hlavovou trubkou. Mému tátovi krk vidlice časem úplně přeřízla a tento se bez jakéhokoliv předchozího varování oddělil od vidlice. Podlost závady spočívá v tom, že bez demontáže vidlice nelze vůbec nic zjistit. Nejnamáhanější místa na vidlici jsou v místě vetknutí noh a krku vidlice.

Řídítka se dělají z hliníkových slitin. Umí prasknout velmi nečekaně. Kritické místo je uprostřed, tam kde vchází do objímky představce. Pozor! Při nešetrné manipulaci s mapníkem MIRY můžete jeho objímkami poškodit řídítka právě v tom nejméně vhodném místě. Utahujte citlivě a chraňte povrch řídítek před poškrábáním třeba jenom blbou kobercovkou.

Představec jsem v životě prasklý neviděl. Ale může být. Kritické místo je u krku vidlice.

Lanka, zejména brzdová, kontrolujte celá. Sedlovku v místě stažení objímkou. Pera sedla. Kliky a osy pedálů. Kufry na botě. Ráfky a brzdové špalíky. Pláště. Převodníky a řetěz.

Když se něco stane s drátem výpletu, přehazovačkou nebo řazením, nespadnete. Kontrolovat se ale taky vyplatí.

Znovu k formuli jedna. Všimněte si, že žádný team nenasazuje auta na více než jednu sezónu. Dělejte to také tak. Bez ohledu na stav poznaný při monitoringu doporučuji u závodně nasazených kol (tím nemyslím dva příležitostné starty ročně) měnit po alespoň pěti letech rám, vidlici a řidítka. Výrobci se sice holedbají doživotní zárukou, sami však dobře vědí, že se jedná o šméčko a těch pár vyreklamovaných kusů hravě doplní z velkosériově vyráběných rámů. A navíc, kdyby slyšeli, že vám prasknul při závodech, ukázali by v návodě, že kolo není určeno pro závody a nazdar bazar.

Předchozí až nezdravě poučovací články lze brát jako literární výplň prázdného místa v časopise. Tohle myslím vážně.