Centrum závodu u Zámeckého rybníka přivítalo v sobotu přijíždějící cyklisty poměrně větrným počasím a při stavbě kempu se tak občas nad jejich hlavami proletěla stanová celta. Protože ale nepršelo a teplo bylo tak akorát, většina závodníků si podmínky před startem pochvalovala. Start byl až po obědě, aby měli dostatek času na přípravu i ti, kteří dorazili z větší dálky.

Protože Lipová leží jen kousek od státní hranice s Německem, pro závody bylo využito území obou států a mnozí závodníci na svých tratích zelenou hranici přejížděli i několikrát. I startovka byla tentokrát velmi mezinárodní, v některých kategoriích bylo více německých než českých závodníků. Smutnější pro našince je zjištění, že především áčkaři a béčkaři závod evidentně vypustili a jejich obvyklé seznamy se scvrkly na polovinu. Nejpočetnější pole startovalo v prestižní pánské elitě. Na startu se ale tak jako vždy sešly všechny věkové a výkonnostní kategorie, od pětiletých capartů, které do lesa doprovázeli rodiče, přes elitní muže a ženy včetně reprezentantů až po veterány. Příslibem a potvrzením pozitivního trendu je určitě více než 50 jmen v kategoriích dětí do 14 let a to počítám jen děti, které jely do lesa. Pro úplně nejmenší adepty připravili němečtí kolegové pěkné aktivitky přímo kolem centra, aby byli caparti hezky na dohled.

Sobotní závod byl vypsán na krátké trati, což je dle MTBO předpisů závod, který by ti nejrychlejší i v nejtěžších kategoriích měli zvládnout do hodiny. To se ne vždy povedlo, takže si většina v sobotu střihla spíš takový kratší long. Kdyby zapršelo, tak leckdy i delší... Bonusem téhle chybky ale bylo, že to pak v neděli na opravdovém longu subjektivně moc pěkně odsejpalo, když člověk neměl kontrolu na každém rohu.

Mapa middlu zahrnovala prostor kolem vrchu Jáchym severně od Lipové. Elitní, ale i další tratě byly pekelně namotané, bylo potřeba pořád "točit volantem" a dávat bacha na křížení trati, aby člověk dojel na tu správnou kontrolu. Situaci v lese trochu zkomplikovaly práce kolem kontroly 41, kde bylo nutné vyrobit objížďku koridorem. Zároveň si na tomhle kopečku mapař zřejmě vybral slabší chvilku, neboť tečkovaných traktorovek vedlo nahoru podstatně víc než ta jedna zakreslená. Bohužel byly tak blízko sebe, že nešlo snadno poznat, kdo jede/tlačí dle pravidel a kdo by naopak měl hodit kolo na záda.

V pánské elitě to nejlépe odjel a umapoval Vojta Stránský, který vyhrál o dvě minuty před Frantou Bogarem, třetí dojel Honza Svoboda. Ženská elita si v poslední době klade především otázku „O kolik dnes Martina vyhraje?", nejinak tomu bylo i tentokrát. Martina Tichovská zvítězila s náskokem pět a půl minuty před Verčou Kubínovou, další minutu a půl zpět třetí skončila Katka Nováková.

Večer proběhlo slavnostní vyhlášení sobotního závodu a společenský večer v prostoru sálu restaurace u Pytláka. Ta poskytla závodníkům po celý víkend i kvalitní stravovací a pitný servis.

K večeru přestal foukat vítr, v kempu se rozhořelo hned několik ohňů a všichni si užívali kvalitní romantiku v tomhle zastrčeném koutě naší země. Určitě stálo za to se podívat i kousek do vsi, kde s ruinou zámku Lipová ostře kontrastovala krásně upravená zámecká zahrada, kdo došel ještě o kus dál, mohl se podívat na pěkný kostelík nebo velké dřevěné sochy u místního hřbitova.

Ranní probouzení bylo slunečné, i když se startovalo brzy, předpověď napovídala všem, aby si do lesa vzali dostatek tekutin. Nedělní mapa závodu na klasické trati zasahovala ještě více na sever směrem k německému Wehrsdorfu, odkud pochází i autor mapy Harald Männel. Tratě byly o něco delší než v sobotu, vzhledem k trochu přestřelenému middlu byla nedělní délka celkem příjemná. Jak prohlásil hlavní rozhodčí a speaker celého víkendu Martin Horák: „Tratě jsme ladili docela dlouho, první nástřely se nám zdály krátký a málo do kopce, proto jsme většině kategorií ještě nakonec něco přidali." No, nakonec to (alespoň v neděli) vyšlo tak akorát.

Bikeři se tudíž měli možnost projet kolem sjezdovek a můstků u Wehrsdorfu, užili si kořeny a kamenité stezky v okolí hraniční linie a ti kteří úplně nepospíchali, se mohli i pokochat krásnými výhledy do okolí. Závod byl orientačně náročnější než ten sobotní, dlouhé postupy nabízely mnoho různých řešení ale také mnoho možností, jak vyrobit nějakou navigační chybu. A všech těchto možností závodníci v neděli opravdu důkladně využili.

Pokud něco pořadatelům neklaplo na sto procent, tak asi klasifikace cest. Několikrát jsem i na plné čárce musel zastavit a ujistit se, že jedu oprav-du-du do-do-do-bře. Stezka vedoucí po státní hranici by byla dobrým námětem vědecké práce na téma „Proč rostou kořeny zásadně směrem kolmým ke směru cesty". Taky už vím, jak poznat, kdo určitě není pašerák. Pokud dotyčný jede na kole, tutově bude čistej, protože s kontrabandem v kapsách se tohle fakt jezdit nedá 

Podle zaručených zpráv z lesa se bohužel záškodníci vyskytují i v takto odlehlých končinách a jedna z kontrol byla zachráněna zřejmě jen díky duchapřítomné reakci zrovna přítomného závodníka. Pro příště doporučujeme všem nastudovat v hlavních světových jazycích frázi „Dobrý den, mohl byste, prosím, ten stojan vrátit zpět na místo?" a pro jistotu raději i pár peprných nadávek...

Vojta Stránský i Martina Tichovská v nedělní klasice potvrdili, že jim kořenité cesty sedí a opět vystoupili na nejvyšší stupínek pro vítěze. Duhý mezi muži dojel Honza Svoboda, třetí pak Martin Ševčík. V ženské elitě druhé místo s velkým odstupem téměř jedenácti minut za Martinou obsadila Katka Nováková, třetí skončila Maruška Březinová.

Na závěr nezbývá než poděkovat organizátorům z KOB Děčín i partnerského OL-Team Wehrsdorf za příjemnou akci. Další závod ČR MTBO je na pořadu již v průběhu následujícího víkendu 24.-25. června v Trutnově.

Odkazy:

• výsledky závodu sobota / neděle
• postupy sobota / neděle
• fotogalerie pořadatelů
• fotky na Bikemat.cz