Již ve zvacím článku jsme slibovali, že toho bude k vidění a zažití docela dost. A realita snad ještě předčila očekávání – zda i ta vaše, to nevím, ale moje určitě.

To, že kvalita závodu závisí převážně na pořadatelském klubu, je asi úplně jasné. V našem případě (a myslím obecně, ne jenom u tohohle víkendu) hraje ale roli ještě jeden důležitý organizátor. Nikdo ho nikdy neviděl, nevíme, kde bydlí ani jestli vůbec jezdí na kole, ale jisté je, že s jeho prací se potkáváme všichni a to velmi zblízka. Už tušíte? Kdo byl posledně v Brně, ví zcela určitě. Zatímco v září na jižní Moravě k chumelenici už moc nescházelo, téměř o měsíc později jsem v neděli ráno překvapeně sledoval děti v plavkách hrající si na rybníce, v jehož hladině se odráželo naplno zářící slunce. Přírodě prostě neporučíš:-)

Pořadatelé z USK Praha pod velením mistryně světa Martiny Tichovské vybrali pro letošní finále moc pěkný areál U Starého rybníka ve Zbraslavicích. Ubytování všeho druhu, jídla i pití dost, prostoru tak akorát pro těch 500 lidí, co si tak spolu jezdíme. A les hned za plotem.
Poslední pohárové závody měly ve většině kategorií dramatický náboj: rozhodnuto o vítězi bylo jen v málo kategoriích, proto ti, kdo usilovali o celkové umístění, museli zabrat i v sobotu. A to hned dvakrát. Ačkoli v součtu časů mnozí nestrávili v lese ani hodinu, middle i sprint byly důstojnou tečkou za letošním pohárem.

Dopoledne se startovalo brzy. Navíc start middlu byl kousek dál od kempu a protože sluníčko do lesa nakouklo až později, bylo fajn si na start vyrazit v kulichu a bundě. Přírodní šatna u rybníka fungovala poblíž startu i cíle, což jednak potěšilo závodníky a zároveň je to i ekologické, neboť nebyly potřeba extra fáborky na zpáteční cestu.

S vědomím pěkného počasí uplynulého týdne a příznivou předpovědí jsem v pokynech uvedený název mapy „Bahýnko" bral jako upozornění, že sem tam v lese bude možná nějaká loužička. Asi bych měl příště těmhle náznakům lépe naslouchat. Místy mi totiž „bahýnko" sahalo i po kolena. Elitní pánská trať byla od začátku dost náročná hlavně na koncentraci. Sice po rovině, ale po tečkách mezi hustníky, dost to drncalo a bylo potřeba hlídat odbočky. Použití fáborků na stromech pro vyznačení nových cestiček je fajn kvůli volbám, na druhou stranu to (alespoň podle mého názoru) trochu degradovalo orientační náročnost závodu. Rakouská varianta s vlaječkama na zemi (které nejsou vidět 200 metrů daleko) mi přjde o něco lepší.

Většina závodu se odehrála na horších cestách z těch, co prostor nabízel (ty rychlé si stavitelé schovali pro štafety), proto rychlostní průměry nebyly tak vysoké, jak si někteří možná představovali. Závod nejlépe vyšel Vojtěchu Stránskému a Veronice Kubínové, kteří zvítězili v elitních kategoriích. Zatímco Vojta vyhrál s přehledem o téměř dvě minuty před Honzou Svobodou a Vojtou Ludvíkem, Veronika sváděla na trati tuhý boj s Katkou Novákovou, která většinu závodu vedla a o vítězství ji připravil až velmi silný finiš soupeřky. Třetí v ženské elitě skončila Štěpánka Staňková.

Necelých pět hodin na regeneraci není nic moc. Obzvlášť když máte odpoledne sprintovat. Start sprintu byl v podstatě za plotem kempu, a tak někteří závodníci dojížděli na start ještě dožvýkávajíc poslední obědová sousta. Což, jak vzápětí zjistili, nebylo úplně nejlepší taktickou variantou. Od startu do kopečka a hlavně naplno. Kdo nepřijel na start optimálně vyladěn, to důkladně poznal ještě před první kontrolou. Na sprintové mapě bylo poměrně dost sjízdných ploch (kromě cest byly povolené i některé louky a pole) a tak bylo možné sledovat závodníky přijíždějící ke kontrolám ze všech možných směrů. Případně i fikače, kteří po několika šlápnutích na poli zjistili, že to vůbec nejede a potupně se vraceli zpět na cestu...

Sprint měl pro všechny kategorie dvě části – po startu pár kontrol na loukách a kolem zahrádek u židovského hřbitova, pak přejezd přes pole do lesa nad kempem a několik kontrol tam. Bylo potřeba nasadit pekelné tempo, přesně odbočovat a nenechat se zmást množstvím cizích kontrol kolem. V kyslíkovém deficitu mohly být matoucí i některé méně významné detaily: já třeba až na pátou kontrolu přemýšlel, co znamenají ty přesýpací hodiny v kolečku kontroly č. 40 

Kdo vyhrál? Jasně že ti nejrychlejší: v M21E obsadili první tři místa jezdci z Nového Boru: 1. Kyštof Bogra, 2. František Bogar, 3. Vojtěch Ludvík. Ženskou elitu opět vyhrála Veronika Kubínová, i na dalších pozicích jsou shodná jména jako v middlu, jen si dámy otočily pořadí: 2. Štěpánka Staňková, 3. Katka Nováková.

• Výsledky: middle / sprint
• Foto: odkazy v samostatném článku
• Video: Kládinoviny
• Postupy: middle / sprint

Jak je vidno z fotografií, celou sobotu se mezi závodníky objevovali i členové štábu České televize. V jejich hledáčku byli zejména naši mládežníci, můžete se na ně těšit v brzké době na vašich obrazovkách...

Pokračování článku: Zlaté lesy u Zbraslavic, část druhá - Mistrovství ČR v MTBO družstev