3. a 4. závod ČP: Kdo pokoří tisícovku?
Po slovenském dobývání Malých Karpat čeká závodníky ČP MTBO o nastávajícím víkendu další podobná horská výzva: Vizovická vrchovina je totiž rovněž součástí oblasti Slovensko-moravských Karpat a pozlovický dvojzávod se na první pohled může zdát velmi podobný tomu, co jsme zažili v Limbachu. Podobný terén, mnoho shodných jmen ve startovkách a vzhledem k malému časovému odstupu bude nejspíš i forma startujících podobná. Ovšem pozornějším pohledem zjistíte, že závod bude v mnohém úplně jiný a unikátní.
Tak určitě: jiný les, jiná mapa, jiný organizátor... tohle jste asi čekali. A co takhle svatba, třídenní wellness pro dva a prize money pro vítěze elity? Že si z vás střílíme? Ani náhodou!
1. Podle zcela čerstvých informací od ředitelky závodu Míši Hančíkové můžete opravdu v neděli zbohatnout. Podmínkou je, že jste přihlášeni do elity a dokonce nemusíte vyhrát ani jeden závod! Je potřeba jenom maličkost - V M21E a W21E získají finanční prémii závodníci s nejmenším součtem časů za oba dny.
2. Třídenní wellness jako jedna z cen byl již avizován dříve (např. v článku Kdo nepřijede... bude litovat), takže se jen necháme překvapit, kdo z vás se do Pozlovic ještě letos vrátí :-)
A kdo se tedy žení/vdává? Podle zaručených informací to není nikdo z přihlášených (alespoň to tedy nikdo v přihlášce neuváděl), svatebčané jsou dalšími hosty hotelu Vega, s MTBO nemají nic společného a jménem pořadatelů prosíme všechny závodníky o nevměšování se do svatebního obřadu a veselice. Ceremonie i večírek si zařídíme vlastní.
Technické informace k závodu si můžete nastudovat v pokynech. Z tohoto dokumentu si dovolím zvýraznit následující: děti MW11, M14 a W14 mají start jinde než ostatní. Prosíme zejména rodiče eliťáky a áčkaře, aby si pokyny pořádně přečetli a nevystavovali se riziku vyloučení ze závodu, pokud by náhodou chtěli děti doprovázet na místa, která jsou v zakázaném prostoru.
Mapy jsou formátu A3, větší deska mapníku se bude hodit. Měřítko v sobotu 1:10 000, v neděli 1:15 000. Doporučujeme netahat s sebou do lesa zbytečnosti, protože do valašských kopců se vám každé deko pěkně pronese/proveze. Převýšení pánské elity v neděli atakuje vertikální kilometr, k ostatním byl stavitel milosrdnější adekvátně k věku a očekávané výkonnosti.
Kde hledat favority v elitních kategoriích? Po minulém víkendu se to může zdát jednoznačné, ale...: Vojta Ludvík jede jen v sobotu, takže pokud si to ještě nerozmyslí, finanční bonus určitě nevyhraje. Jirka Hradil pořádá, takže nejede. Naopak letos poprvé se představí reprezentanti Kryštof Bogar a Honza Svoboda, kteří na Slovensku nejeli. Skvělou formu má Radek Laciga. Kromě našich reprezentantů dorazí i někteří zahraniční, zejména rakouská výprava bude nejen v elitě určitě vidět. V ženské elitě je potěšující zejména vyšší počet závodnic než tomu bylo v Limbachu. Favoritkami budou určitě Martina Tichovská a Veronika Kubínová, uvidíme s jakou formou přijedou dámy z Rakouska, zejména Marina Reiner a Michaela Gigon mohou rovněž pomýšlet na nejvyšší mety.
Z ostatních kategorií budou zajímavé např. i velmi slušně mezinárodně obsazené dorostenecké a juniorské kategorie, jak v sedmnáctkách, tak i ve dvacítkách lze očekávat výkony na úrovni elitních borců a borkyň. Uvolněný trůn je v kategorii W40, protože Iva Mědílková po excelentních výkonech v Limbachu přestupuje do elity a bude prohánět reprezentantky.
Celkem je přihlášeno přes 310 závodníků, závod je kompletně připraven, vás prosíme o kontrolu plateb a těšíme se na viděnou v Pozlovicích.
Odkazy:
Já, i s rezervou
To, že tam někteří (2-3) mají vysokou výkonnost a vždy ostatním uletí o vagón, nejde vztahovat na všechny. Ti 2-3 by se nad sebou mohli zamyslet, zda by se neměli vrátit do ME (jak to udělal před lety Kouřa, což je mu ke cti), nebo alespoň do M21A.
A navíc problém nebyl ani tak v délce či v době, ale v totálně debilní stavbě!!! Samé tečky, v lepším případě krátké čárky, téměř žádné volby (za volbu nepovažuju to, když si můžu vybrat kterou ze 4 teček budu tlačit nahoru). Kromě posledních 2 kontrol a dojezdu do cíle vždy přes minimálně 30 vrstevnic. Jednou 10 nahoru a 20 dolů, jindy 20 nahoru a 10 dolů. Často však mnohem víc, těch 30 bylo minimum! To je tak, když mladého borce, eliťáka, necháte stavět veteránskou trať.
Co dělal před závodem hlavní rozhodčí, který je zodpovědný za dodržení směrných časů? Jak kontroloval tratě?
Kdyby do toho začalo pršet, tak byly mnohé úseky prakticky nesjízdné!
To je ale námět na celý článek, který možná sepíšu.
Až Ti, Kládine, Graubno, a dalším bude 45+, možná moje slova pochopíte.
Béčkové čtyřicítky se zatím neuchytily, ale pro méně výkonné a (ne)trénující jedince jsou tu pořád kategorie M21B/C, kde není věkové omezení. Navíc stejně je nás chlapů 40+ většina napříč kategoriemi (i v elitě třetina), tak by se alespoň srovnaly počty soutěžících.
Nedělní long nemůžu hodnotit, protože jsem se obětovala (aby Jašík mohl vyhrát) a jela s Vítkem (6let) MW11. Jako trénink na sprint dobrý, když jsem ale viděla, že i ty děcka táhnete na tu už zmiňovanou "vrstevnicovku," která údolí obkroužila brutálním bahnitým kopcem k oplocence, tak mě smích přešel už na startu. Ale to není stížnost na Graubnu jako stavitele, protože nižší kategorie prostě zatím neexistuje. Chlapec chce závodit, tak ať se s tím popere. Možná bychom měli být DISK protože jsem to kolo do zmiňovaného kopce táhla já - přiznávám se !!!!!
A teď už konec diskuze a keců a běžte trénovat !!! Jašík už taky točí, aby příště nepřešvih směrný čas o 17 minut :-D
Svoje kluky už dávno stínovat nestíhám a pomoc s tlačením kola bych uvítala často spíš sama ;-)
Ale po zkouknutí obou dětských tratí se musím Graubny zastat. Myslím, že svým přístupem ke stavbě dětských tratí se o jejich demotivaci určitě nesnažil, spíš naopak - oddělený dětský start, většina trati po vrstevnicovce či z kopce...Časy dětí mi přijdou taky ok - vítězové 20-25 minut, zbytek do hodiny...
Prostě jen byly těžší podmínky - spousta vrstevnic, díky předešlému dešti občas bahno, ne úplně rychlý cesty a víc to bolelo - všechny...I když v tomto případě bych možná ještě zvažovala i možnost postavení dětské tratě pouze v okolí shromaždiště.
Někdy ale možná víc škody na dětech, než jeden kopec na trati, udělají sami jejich přespříliš ambiciozní rodiče.., párkrát jsem takové v lese potkala.
Pořadatelé se snažili pro závodníky udělat maximum, třeba i za cenu nějakého kompromisu - ale takový je prostě život. Nikdy není všechno jen podle našich představ a vyhrává ten, kdo se s tím dokáže nejlíp srovnat a zbytečně se nevysiluje - třeba ,,brbláním,, ;-)
Jo, líp jsem si to užila mezi vinohradama než v zabahněných krpálech. Ale stejně, jako Evička a spol. si zaslouží svoje díky i Zlíňáci...Na Moravě byla pohoda, sluníčko a spousta silných zážitků:-)
Graubna i budoucí stavitelé jistě pochopili, že pro dosažení směrného času M40 v takovémto terénu nestačí jen 85% délky elity. Na druhou stranu, kdyby ty vetrány jel Pari, tak je kamenovaný on, ale směrný čas by byl dodržen.
Každopádně i s dvoudenním odstupem musím říct, že se mi závody líbily. Zázemí bylo perfektní, počasí vyšlo, terén byl náročný. Kdo jel ve stejném prostoru MTBO v květnu 1995, kdy bylo asi 5 stupňů, lilo a vítěz to jel (nebo spíš běžel) kolem 130 minut, nemohl být ničím zaskočen.
Určitě zas na Valašsko přijedu na další bajky - tak trénujte, veteráni! :-)
A to že si vetoši stěžují jednou, když je to krátké, podruhé když je to dlouhé a někdy to jsou i ti samí je taky fakt. Jako stavitel mnoha závodů vím, že se nikdy nejde zavděčit všem, a trefit se do směrných časů cca 15 tratí a navíc v takovémto terénu je prakticky nemožné, proto jsem se chtěl Graubny alespoň trochu zastat.
Do béček ?
A nebo zavést kategorie M45, M55, aby se dělení trochu rozčlenilo. Varianta M40A/B je hloupost, to je o něčem jiném. Rozdíl mezi 40 letým a 49 letým závodníkem je obrovský ať už trénuješ či netrénuješ. To je prostě fyziologie. A myslet si, že M40 je jen o něco starší Elita je ta největší pitomost, co jsem kdy slyšel. Ale o tomhle by tahle debata být rozhodně neměla, to je zástupný problém. Spíše by se měla řešit otázka stavby tratí. Definovat, co má být cílem té které disciplíny (SP, MI, LO, UL), aby MI nebyl jen kratší LO a naopak LO nebyl jen prodloužený MI. Asi by to chtělo zavést nějaké semináře zaměřené na stavbu MTBO tratí. U OB je to např. součástí školení už od R3 a stavitel v OB musí mít nejmíň R3. Jak napsal již v roce 1987 nestor OB Zdeněk Lenhart v dokumentu "STAVBA TRATÍ PRO ORIENTAČNÍ BĚH" (můžu poslat v elektronické podobě):
2.9.4. Kontroly
Závodník se snaží najít kontroly, stavitel se pomocí kontrol snaží přimět závodníka k žádoucímu postupu, kontroly jsou pouze nástrojem pro tvorbu postupu, každá z nich musí proto plnit alespoň jednu z těchto funkcí:
1) být začátkem kvalitního postupu,
2) být koncem kvalitního postupu.
Ideální je, když všem kontrolám lze přiznat obě funkce /žádný nouzový převáděcí úsek/. Pokud však kontrola neplní žádnou z nich, nemá na trati co dělat! Kdyby už pro nic jiného, tak pro úsporu vlastní práce všechny zbytečné kontroly včas vyškrtejme.
Také byla v r. 2002 vydána publikace: "DOPORUČENÍ PRO STAVBU TRATÍ PRO VETERÁNSKÉ KATEGORIE", ale tu nemám. Nevymýšlejme vymyšlené, poučme se z chyb předchůdců a posuňme náš sport o kousek dál.
Například se řešilo, že pokud děláš závod v HK na rovině, může jet vítěz 100 minut, protože poslední pojede 120 minut. Stavíš-li ale v extrémním terénu, postav to na dolní hranici 80 a poslední to pojede 140. Takhle jsme tam někteří byli 200 minut.
Takže neplač nad systémem a metodikou, ale nad jejím uplatněním.
Vydávání map v sobotu a dráty v krabičkách
Mám dvě věci na budoucí pořadatele. Mapy vydávat po každém závodě, tj i v sobotu. Vcelku pravidelně se jezdí o víkendu 2x ve stejném lese a většinou ty mapy máme a máme u piva se do čeho koukat. Tyhle manýry, jako že mapy až v neděli, ať si pořadatel nechá pro případ, že mu Béďa přidělí nějakej pěší pouťák. Druhá jsou dráty na kontrole. Ty ať si pořadatel prosím vetkne do libovolného tělesného otvoru, dle vlastního uvážení, a laskavě to nerve do krabičky. Nedá se přes to pořádně razit a hlavně to kurví čipy, hlavně ty nový, velký, jako SIAC.
A pak je tu ještě jedna věc. Dostala se ke mě informace ze zdrojů, co tomu trochu technicky rozumí, že drát v krabičce může pro SIAC čip znamenat, že zapíská, ale nezapíše si. Ale jak často a při jaké pozici drátu v krabičce, to nevim.
Kam kráčíš, MTBO???
Kategorie W/M17, 20, 21, E jsou kategorie VÝKONNOSTNÍ. Tady je "vše dovoleno". Tady by si měl vybrat každý, kdo chce a může makat, dovoluje mu to zdravotní stav, finance, rodina, ... , bez ohledu na věk, třeba i v 99. Kategorie WM40+ jsou kategorie HOBY. Tratě by měly být fyzicky jednodušší, o to mapově záludnější. Tyto kategorie jsou pro ty, kteří z jakéhokoli důvodu nechtějí jezdit na výkon (to neznamená že při závodě nemakají "na krev"). Jsou to často závodníci, kteří přišli k MTBO v pozdějším věku, třeba rodiče mladých nadějí, nebo mají nejrůznější zdravotní problémy, nebo nestíhají trénovat, ... (1000 dalších důvodů). Tratě by měly být satvěny pro nejširší masu, protože tato masa přinese do MTBO peníze. Na dětech ani na juniorech se při pořádání nic nevydělá, výkoňáci přijedou kamkoliv, ale hobík si rozmyslí, zda na závod pojede tam či onde, kde je to pro něj zajímavější. Každý hobík, který přijede na závod s sebou přinese minimálně 500Kč do pořadatelovy pokladny (200+200+100). A když přijede o 50 hobíků víc je to 25kKč. A hobík s sebou přivede dalšího hobíka, který má třeba děti, které se mohou stát budoucíi šampióny, jako jsou Martina a Krištof. Pokud budou tratě hobíků stavěny pro mistry světa (Burda), budou je jezdit mistři světa (1). Pokud budou stavěny pro masu, bude je jezdit masa (50 i více). To neznamená, že mistr světa nemůže jezdit hobíky, ale bude to pro něj krátké a nebude ho to asi bavit. Přejde mezi výkoňáky, protže trať není primárně určena jemu. To je tak ve zkratce (hóóódně velké zkratce) můj názor. Už jsem toho tady naplácal dost :-)
Je jasné, že mezi závodníky, obzvlášť u veteránů, existuje velké výkonnostní rozpětí. Někdo ještě dojíždí na své vlně trénovanosti z "mládí", jiný zas potřebuje hlavně víkendový oddech od čehokoli. Každopádně se ale pořád jedná o závody, kde v každé kategorii vítězí nejpřipravenější. Takže mít pro Český pohár MTBO na výběr mezi téměř nesoutěžní veteránskou hobby projížďkou a elitou je nesmysl.
Jsem jeden z těch, co před lety vehementně prosazoval pro M40 delší tratě. Přišel jsem k MTBO právě ve 40 jako hobík, kterého přestalo bavit XC a maratony. A víš proč? Nechtělo se mi 3 roky objíždět celou republiku (= trávit x hodin v autě a pak být "chvilku" v lese) a sbírat body v C/B/A (tenkrát ještě vítěz nepostupoval hned a započítávalo se víc závodů), abych mohl potom jezdit hezké a dlouhé tratě (E). A s tím, že pak zase budu muset objíždět úplně všechno, abych se tam nějak na chvostu udržel. Povedlo se to, a díky právě Kouřovi, který tomu tenkrát pomohl asi nejvíc.
Veteránská trať by podle mě (a přijde mi, že i podle toho co píšeš Ty) měla být dlouhá (vytrvalost může veterán trénovat na rozdíl od síly a výbušnosti léta) a současně "jezdivá." Tlačení mi osobně až tak nevadí, i když ho rád nemám (pokud dá stavitel a terén možnost volby objezdem bezva), zato přeběhy bych úplně zakázal (bývá kolem nich stejně hodně kontroverzí) - líbí se mi, jak to mají třeba v Rakousku s povolenými vyfáborkovanými přejezdy.
A úplně nejvíc by se mi líbilo závody zjednodušit - jen několik tratí podle délky / obtížnosti (jako na Maudi cupu, Pražské lize, nebo i na tom zmiňovaném KPŽ) a s dílčím věkovým pořadí ve výsledcích. Každý by se přihlásil kam by chtěl a na co se cítí. Samozřejmě proti něčemu takovému stojí propustnost tratí, žebříček, atd., atd. Třeba jednou, až startovní pole zestárnutím nebo neochotou jezdit na závody tu dálku ještě trochu víc prořídne.
V "příval hobíků, co by přinesli peníze" nevěřím.