Rádi bychom dnes uvedli na pravou míru pověst o založení Karlových Varů. Nejprve tedy krátké seznámení s všeobecně přijímanou verzí:

Vypráví se, že Karel IV. podnikl kdysi loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích poblíž královského města Loket. Lesy zde oplývaly zvěří. Při lovecké štvanici spadl jeden ze psů pronásledující jelena do zřídla s horkou vodou, lovci uslyšeli psí nářek, vytáhli psa z tůně a horkou vodu ochutnali. O celé události byl ihned zpraven císař Karel IV., který se pak s četnou družinou vydal k tomu místu, aby se mohl pokochat nevšedním dílem přírody. Za přítomnosti svých lékařů pak moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci, vodu sám užil (léčil si zraněnou nohu) a brzy seznal úlevu a zlepšení. Pověst se pak v dalších stoletích rozvíjela dál, až nakonec vznikla verze s jelenem spadlým do vřídla. Na její přílišné omílání reagoval místní vtipný baron von Lützow tvrzením, že po skalách skáče spíše kamzík než jelen, a z jím radnici na truc postavené sochy se brzy stala hojně navštěvovaná atrakce. Kamzík se stal velmi populárním a obchodníci začali zdobit etikety tradičních karlovarských výrobků (oplatky apod.) jeho siluetou. Nakonec se toto zvíře stalo jedním z typických symbolů Karlových Varů. Tolik pověst ...

Náš oddíl má naštěstí ve svých řadách kromě běžných "profesí" (předseda, ředitel závodu, mapař, stavitel, účetní, IT sekce, závodník, tenťák apod.) také svého historika, jehož totožnost není známa ani členům oddílu a jeho jediná známá fotografie je pouze jednobarevná. Údajně se jedná o dosud neznámého levobočka Járy da Cimrmana ve třetí linii. Je tedy zjevně nejkvalifikovanější osobou pro nápravu historických omylů a my si netroufáme s takto erudovaným odborníkem polemizovat, a proto uvádíme doslovný citát:

"Celá pověst je již na první pohled je přímo učebnicovým příkladem historického omylu, plného protimluvů a rozporů, uvedu jen nejkřiklavější rozpory:

- Do zcela "náhodně" objeveného pramene spadl prý nejprve pes, poté se ústním podáním jaksi přeměnil v jelena, aby nakonec na skále stála socha kamzíka.

- Podle nejstaršího žijícího pamětníka znali místní lidé tento pramen a jeho léčivé účinky od nepaměti, dokonce slavná Becherovka není tzv. třináctým Karlovarským pramenem, ale naopak pramenem prvním, dávno, dávno vyráběným a hojně užívaným. Užívaným v místních nálevnách do té míry, že právě při problematických návratech z nich byla postupně (často i bolestně) objevena zbývající horká zřídla.

Nejdůležitějším argumentem však bylo objevení deníku nejvěrnějšího sluhy Karla IV, který své tajemství svěřil pouze papíru a svému svědomí. Císař prokazatelně nebyl duší lovcem, ale zuřivým bikerem, což v té době bylo v mnoha ohledech nepřijatelné (neexistovala žádná kola a tudíž ani žádní další bikeři, zato církev byla vždy v pohotovosti prohlásit kohokoliv, kdo se vymykal jejich požadavkům, za kacíře) a musel tedy svoji vášeň tajit. Do zdejšího kraje pořádal časté vyjížďky a při jedné z nich skutečně spadl do horkého pramene a byl ošetřen místními sběrači lesních plodů. Protože nemohl přiznat svoji tajnou zábavu, donutil domorodce rozšířit legendu o psovi (jelenovi či kamzíkovi). Ta se ujala, žila svým životem a ustálila se do dnešní podoby.“

MY, SKV - znalci místního bikerského ráje se přikláníme ke druhé variantě a nabízíme vám, abyste si utvořili vlastní nezávislý úsudek tak, aby se svobodně a nezávisle shodoval s tím naším a také královým. Naše veškeré bajkové usilování se snaží být poctou tomuto osvícenému panovníkovi, jeho zaujetí pro horská kola je pro nás svaté, neboť byl ve své době jednoznačně nejlepším bikerem na světě. Fakt, že byl také jediným, na tom nic nemění.

Věříme, že vaše výkony budou oslavou tohoto sportu a poctou našemu předchůdci a doufáme, že najdete stejně mocné zalíbení v bikování po místních lesích tak jako Otec vlasti.

P.S.: Pokyny a další info čekejte ve čtvrtek ráno, pokud chcete základní časový přehled, jukněte na plakát: