MTBO.cz
MTBO - mountain bike orienteering

ČP MTBO Jesenice: Sucho opět v nedohlednu, mistry ČR ve sprintu jsou Kubínová a Ludvík

Český pohár MTBO se třemi závody v okolí Jesenice přehoupl do své druhé poloviny. Middle, long a mistrovský závod ve sprintu absolvovalo celkem více než 300 závodníků, mistrovské tituly putují zásluhou Veroniky Kubínové a Vojtěcha Ludvíka do Karlových Varů a Nového Boru.

Na scénáři loňské i letošní sezóny se jeho autor pořádně vyřádil. Zanedlouho tomu budou dva roky od doby, kdy proběhl poslední "normální" závod Českého poháru MTBO. Závod v naplánovaném termínu, v lese, kde stromy stále ještě stojí korunou vzhůru k nebi, s účastníky, kteří se před sebou vzájemně nemusí chránit rouškami či dezinfekcí a svůj bicykl mohou po absolvování víkendu dál normálně používat aniž by bylo nutné jej do posledního šroubku rozebrat a sušit nad kamny. Jesenický závod si tohle prokletí vybral dosytosti: dvakrát překládaný termín byl ještě doplněn o přesun prostoru z důvodu neudělení povolení pro původně plánovaný les v okolí Rakovníka. I když takováhle komplikace, stejně jako kemp v nové lokalitě téměř obsazený rezervacemi turistů jsou proti tomu ostatnímu spíše drobnosti.

Novinkou u prezentace byl Covid point, každý z účastníků musel prokázat bezinfekčnost a obdržel na základě toho pásek opravňující ke startu v závodě. Covid, k němu kůrovec a letos pravidelně i déšť a bláto se prostě stali našimi věrnými souputníky. Rozmary přírody byly velmi zřetelně cítit i v Jesenici. Pás lesa smetený červnovým tornádem u nedalekého Stebna dával už při našem příjezdu jasně najevo, kdo koloběh dění kolem nás ve skutečnosti řídí. Ačkoli si to větrná pohroma prosvištěla jen několik stovek metrů od závodního prostoru, v lesích, kde jsme závodili, naštěstí téměř žádné následky nezanechala. Les kolem Svatého Huberta, kde se jely oba sobotní závody, byl krásný, čistý, cesty až na výjimky bez větví a dobře sjízdné. A to přesto, že se v pátek prostorem prohnala další z letos velmi častých silných průtrží mračen.

Kdo porazí Veroniku?

Pršelo však jen večer, ráno při startu middlu už bylo slunečno a poměrně teplo. Od rána tudíž bylo v kempu k vidění hemžení chystajících se bikerů a ke slyšení časté diskuze o nadcházejících závodech. Kdo ale čekal, že se bude spekulovat nad odpoledními výsledky mistrovského sprintu, nejspíše nečetl pozorně middlovou startovku. V pánské elitě se totiž mezi naší špičkou doplněnou o italskou a polskou reprezentaci objevilo v průběhu týdne jméno Veroniky Kubínové. Za chybu by to považoval málokdo: v průběhu závodní pauzy Martiny Tichovské Veronika jen obtížně hledá v dámské elitě vyrovnanou soupeřku a po drtivých vítezstvích v Rakousku se zrodil nápad zkusit to někde, kde se jezdí rychleji. Mezi chlapy. Ne že bychom neměli kvalitní závodnice, naše ženská elita je sice nepočetná, její výkonnost je však ve světovém měřítku nadprůměrná. Přesto je mezi nadprůměrem a extratřídou, kam Veronika bezesporu patří, ještě velký skok. Mezi eliťáky tak probíhalo hecování o to, kdo dokáže Verču porazit a kdo naopak bude od současné královny českého MTBO poražen.

Tahle zajímavá konstelace způsobila, že většina po závodě sice vůbec netušila, že mužskou elitu vyhrál Vojta Ludvík, zato však naprosto bezpečně znala přesné umístění i čas Veroniky. Ta by do chlapského poháru za dosažený čas posbírala necelých 80 bodů, což je výkon, se kterým by jistě byla spokojena většina pánů. A je to téměř přesně hodnota podle tabulek, které uvádějí vědecké výzkumy o rozdílu výkonnosti mezi muži a ženami u špičkových sportovců. 

Middle byl situován do severní části prostoru, ve kterém se jel předchozí závod relativně nedávno (jaro 2017). Protože ale tehdy to byl ultralong a v lese jsem strávil téměř čtyři hodiny čistého fyzického utrpení, prakticky nic jsem si z oné doby během závodu nevybavil. Co mne bavilo, bylo na middle neobvykle velké množství voleb postupů. Někdy šlo vybírat i ze čtyř variant a vybrat tu správnou dalo docela práci.

Okolí Huberta nabídlo rychlé cesty, proto middle i odpolední sprint seděly hlavně závodníkům a závodnicím, kteří umějí roztočit co nejtěžší převody a valit, co to dá. Middle v dámské elitě vyhrála Vendula Musilová před Ivou Mědílkovou a Markétou Drobníkovou. Mezi pány v mezinárodní konkurenci za vítězným Vojtou Ludvíkem dojeli Luca Dallavalle a Vojtěch Stránský.

Hubertův lesní sprint

Odpolední sprint postavil autor tratí Milan Bílý v jižní části prostoru a nutno říci, že většinu tento závod velmi příjemně překvapil. Pestrý les s množstvím cest a cestiček, sem tam nějaký kopeček nahoru či dolů a pár pekelně složitých křižovatek, kde se často dokázali nachytat i ti největší borci. Rovněž uzlovka, kterou měly některé kategorie na trati, dokázala zamotat nejdnu hlavu. Kdo vše zvládl čistě a rychle, měl zaděláno na úspěch. Stejně jako dopoledne na middlu sedl jezdivý sprintový terén nejlépe Vojtěchu Ludvíkovi. Jen sporadicky řadil jiný než nejtěžší převod a při závodě se dle svých slov cítil spíše jako při intervalovém tréninku, kdy jel na maximum pořád s výjimkou krátkých výdechů na mapování... Takhle se vyhrávají mistrovské závody! Rozdíly v cíli však byly minimální, druhý Martin Kanta ztratil pouze šest sekund a třetí Jakub Škoda dalších osm. 

Veronika Kubínová do mistrovského závod pochopitelně nastoupila ve své kategorii, drobným zaváháním se sice nevyhnula, ale vedla s přehledem v celém závodě od startu až do cíle a obhájila tak loňský titul mistryně republiky ve sprintu. Na druhém místě dojela Vendula Musilová, třetí Markéta Drobníková.

Před vyhlášením se bohužel nedopatřením vybil připravený megafon, ukázalo se však, že jsme parta soudržná a tvořivá a hlavní část vyhlašování svými cvičenými hlasivkami v potřebné síle odprezentoval zkušený plzeňský spíkr Hasák. Oficiální večerní kultura se tentokrát nekonala, v kempu však bylo i tak poměrně rušno, u ohňů, grilů či piva se vedly živé debaty o sportu i o životě. Po náročném dvojzávodě však většina usínala již před půlnocí, aby nabrala síly na nedělní klasiku.

Zas leje...

Probuzení do následujícího rána mělo všechny možné atributy, jen ne ten motivační pro závod. Vytrvalý a poměrně silný déšť skrápěl kemp i okolí od brzkých ranních hodin, z čehož mohl mít radost snad jen ten, kdo si po sprintu zapomněl umýt kolo. Stačilo jej vystrčit před stan a během pár minut bylo bláto pryč. Tedy jen do té doby než se člověk rozjel směrem ke startu. Bylo jasné, že tenhle závod bude další z řady našich charitativních akcí na podporu výrobců pracích prášků, maziv a čistících prostředků. S prvními starty déšť sice pomalu ustal, nicméně to, co sbíral vzorek pneumatik z podložky, určitě oko milovníka čistoty a lesku nepotěšilo.

Mapa Viklan byla pro MTBO použita poprvé v historii, v minulosti se zde cyklisté proháněli pouze s mapami turistickými. Oproti sobotnímu Hubertovi je terén kolem Viklanu rozmanitější, kopce prudší a cesty místy i dost rozbité. Promáčená podložka, padlé stromy a délka tratí pak zařídily, že nedělní long patřil určitě k nejtěžším závodům první poloviny sezóny. Zejména mládežníci, kterým stavitel nadělil o pár desítek minut více času v lese než jsou zvyklí, by mohli vyprávět. Elitní i další dospělé kategorie však měly délku závodu optimální, bylo potřeba se jen vypořádat s mapou a těžkou podložkou. Louže na některých cestách dosahovaly hloubky po náboje a bylo určitě bezpečnější a někdy i rychlejší je obíhat. Pobíhání kolem vody však neslo ještě jedno úskalí: při soustředění na to, aby člověk neutopil kolo nebo sebe šlo velmi snadno přehlédnout důležitou odbočku, která byla často k nerozeznání od všudypřítomných žlutých průseků. To pak kolem takové louže probíháte klidně i několikrát, než trefíte správnou cestu.

Nejrychlejší muži i ženy v elitě potřebovali k projetí longu téměř 110 minut. Vzhledem k tomu, že pokyny uváděly dvouhodinový časový limit (bylo opraveno až v průběhu prezentace) a uzavření cíle bylo avizováno ve 14:30, panovaly zejména v závěru startovního pole mírné obavy o to, zda poslední startující eliťáci vůbec budou moci závod dokončit. Museli by totiž jet čas kolem 130 minut, což dokázala jen necelá polovina startujících. Nakonec pořadatelé v cíli posečkali a klasifikováni jsou všichni, kdo cíl do tří hodin odpoledne našli.

Dámskou elitu ovládl sesterský dvojblok z Karlových Varů když Veronika Kubínová porazila svou sestru Romanu, třetí dojela Markéta Drobníková. Mezi muži vyhovoval těžký terén nejlépe Kryštofu Bogarovi, druhá příčka patří Petru Riabininovi z Polska a třetí dojel italský reprezentant Luca Dallavalle.

I přes ne zcela jednoduché podmínky a komplikace v průběhu příprav proběhly všechny tři jesenické závody bez závažných problémů a byly převážně kladně hodnoceny jak závodníky, tak i pořadatelem. To, že mají různí lidé různé názory na terén, mapování a klasifikaci, je jasné. Osobně si v tomto případě dovolím souhlasit s výrokem autora map Milana Bílého: „Řekl bych, že ti, kdo si stěžovali, že jeli po "dálnici", která nebyla v mapě, podle všeho totálně zabloudili a mysleli si, že jsou úplně jinde než ve sktuečnosti.“

Ze strany pořadatelů pak letí zamyšlení k možné úpravě pravidel a manuálů k závodům: dvojí krabičky pro dětské kategorie jsou zátěž pořadatele, která nenese praktický efekt. Naprostá většina dětí jezdí se SIAC čipem a než stavět 20 dalších kontrol kvůli 5 lidem, bylo by efektivnější zařídit půjčování a pořadatelskou energii směrovat do jiných oblastí.

Český pohár MTBO pokračuje v prvním zářijovém víkendu dvěma závody v Semetíně u Vsetína, přihlášky jsou otevřeny do 29. srpna.

Odkazy

| Zobrazeno 783x | MTBO ČP + MČR | Pavel Štáfek
Český pohár MTBO podporují
HAVEN, Slime, Joe´s, FOSS, Gipiemme, Recon, CamOne, Airhole, Jetblack Sporticus, potřeby pro orientační běh a MTBO
MIRY, mapník, mapníky, mapholders, mapholder, mapboards, mapboard, map, cardholder, portamapas, MTBO, MTB, mountain bike orienteerin, ski orienteering, ski-o Zdraví v láhvi - Kitl Astera, s.r.o. - zakázková výroba uměleckého skla, skleněné trofeje, ocenění a dárky, design, life style, art deco ForRide.cz, vše pro jízdu na kole, cyklo e-shop Webové stránky, Internetové aplikace - strict Mapník pro MTBO AutoPilot
Nahoru