Náročná trať a terény longu naší výpravě opravdu svědčily: po úspěšném dopoledním představení juniorů se do lesa vydali i elitní borci a od začátku bylo vidět, že i dospělé části české výpravy se místní zelené kopečky obehnané kolem dokola sítí polních silniček dost líbí.

Martina na cestě za zlatem - závod ženské elity

Ženy startovaly o něco dříve a po první zahřívací kontrole následovala první zásadní volba: zleva tečkami nebo o dost delší, ale rychlé varianty z druhé strany. Většina včetně naší čtveřice (Tichovská, Kubínová, Nováková, Reifová) volila druhou možnost, která se vzápětí ukázala jako rychlejší. Martina Tichovská dokonce na tomhle postupu dokázala najet minutu na zbytek pole. Tenhle náskok ale ztrácí hned na dalším postupu, kdy si chybně přečetla mapu a padá až a čtvrté místo. Vedení přebírá rovněž výborně jedoucí Camilla Soegarard z Dánska. V první šestce se spolu s Ruskou Poverinou a Finkami Pesu a Haga drží i Veronika Kubínová. Od startu naopak předvádí neuvěřitelné chyby jedna z favoritek Olga Shipilova Vinogradova, která se nejspíše během volného dne naprosto odpoutala od mapy a závod ani nedokončila.

Dánka si postupně tvoří malý náskok před pronásledovatelkami, ale Martina rovněž bojuje skvěle. Veronika Kubínová sice dočasně opouští špičku závodu, když se po karambolu a následném zpomalení kolem sedmé kontroly před ní dostávají dvě rychlé Litevky, Martina však v té době už na dálku bojuje s Dánkou o prvenství na desítce.Jedenáctka přinesla opět více variant postupu, výhodnějším příjezdem z kopce se Martina opět dostává do vedení. Na mezičasech měly obě s Camillou již značný náskok a vypadalo to, že právě tyto dvě závodnice budou bojovat o mistrovský titul. Ale ani na špici se nejelo bez chyby. Martina to při postupu na třináctku po hezké cestě rozjela pekelně rychle a když přejela správnou odbočku pomalu o čtvrt kilometru, skoro to vypadalo, že se vrací do vesnice pro svačinu :-) Protože takových chybek vyrobily obě vedoucí ženy ještě několik, na mezičasech za polovinou závodu jim začala šlapat na paty Finka Haga.

A pak to přišlo. Neuvěřitelná chyba Camilly Soegaard, která při odjezdu od osmnácté kontroly pravděpodobně v paralelní chybě zamířila na túru do lesa. Podle všeho jí mapa cestou do kopce neznepokojovala docela dlouho, protože  z chyby zpět na tutéž kontrolu se vrátila po dlouhých osmi minutách. To ji pochopitelně stálo vedení a téměř jistou medaili. Kdo z našich fanoušků sledoval GPS tracking, pravděpodobně začal jásat, že je to jasný a Martina vyhraje. Jenže...

Na dvacítku dělá velmi podobnou chybu i Martina a o nás se  pokoušejí mdloby, protože Finka tutéž pasáž za chvíli projíždí bez větší chyby a jde na první místo o zhruba 40 sekund před Martinou! Naštěstí pro české barvy však s vidinou cíle volí pomalejší cestu od jedenadvacítky, navíc je zbytek závodu spíše rychlostní záležitost a v téhle disciplíně na Martinu jen tak někdo nestačí. I když se dámy na trati pochopitelně nepotkaly, virtuální porovnání svědčí o naprosté fyzické převaze Martiny, která v posledním stoupání celou ztrátu smazala a nepatrný náskok až do cíle udržela.

Přestože měla v první polovině závodu nepříjemný pád, na šesté příčce navíc po výborném výkonu končí lehce otřesená Veronika Kubínová, takže radost je opravdu veliká. Smutná hrdinka Camilla Soegaard dojíždí zklamaná na osmém místě. Solidní výkon předvedly i další dvě české závodnice: Kateřina Nováková dojela 16, Naděžda Reifová 22.

Elitní long v podání mužů aneb sólo pro Kryštofa

V době, kdy poslední ženy finišovaly svůj závod, se v lese teprve začínal lámat chleba v mužské soutěži. Velmi početné startovní pole způsobilo, že longový program byl opravdu dlouhý, a to nejen délkou samotného závodu. Poslední startující eliťák - Vojta Ludvík - vyjížděl ze startu těsně před druhou hodinou odpoledne.

Papírových favoritů byla celá řada a tipovat před závodem medailisty byl velký sázkařský oříšek. Švýcar Braendli, silná ruská výprava, Baptiste Fuchs, Jussi Laurila nabo domácí Andreas Waldmann, ti všichni určitě měli zálusk na některeu z medailí. Zapomenout nelze ani na Čechy: na první desítku určitě pomýšlela kompletní sestava z áčkové štafety (Bogar, Hradil, Ludvík), ale ani další naši nebyli bez šancí, obzvlášť, když jsme ve štafetách prokázali, že i naše béčko je prostě světová špička.

Předpoklady jsou jedna věc, realita závodu bývá však často zcela odlišná. V dnešním longu v podstatě od první kontroly nebylo možné pochybovat o tom, kdo má nejlepší formu. Do Zwettlu přijel určitě velmi dobře připraven Simon Braendli. Letos, pokud neudělá chybu, na kole je velmi těžké mu uviset, natož být rychlejší. Pár takových ale mezi bikery máme. I když byl Simon opět velmi rychlý, našel se jeden, který byl dnes ještě rychlejší. Kryštof Bogar. Kdo Kryštofa zná, ví, že má v nohách dynamit. Ne vždy se mu ale daří tuhle energii správně odpálit. Ale sobota byl právě ten den, kdy se to povedlo. Průběžné mezičasy mužského longu jsou tímpádem docela nuda. Prvních dvacet minut s ním ještě držel tempo Rus Foliforov, ale od páté kontroly dál má náš závodník v kolonce celkového pořadí samé jedničky.

"Bylo to náročné, musel jsem tam pořád šlapat" lakonicky komentoval nový mistr světa svůj excelentní výkon. Je ale pravda, že kromě skvělé rychlosti na kole neudělal dnes Kryštof ani žádné zásadní mapové chyby. "Začátek jsem jel opatrně, takže mi zbyly i nějaké síly na konec a mohl jsem před cílem trochu přišlápnout", dodává ke své vítězné taktice.. O tom opatrném a pomalejším začátku by asi mnozí soupeři s mistrem světa dost polemizovali, každopádně když se to takhle sejde, nemůže to skončit jinak než dvouminutovým náskokem v cíli. Druhý Simon Braendli zajel podobně čistý závod, Anton Foliforov po tryskovém úvodu lehce zpomalil, ale v závěru se na medailové pozice vrátil a skončil třetí.

Velkou smůlu měl Vojta Ludvík, který po startu bohužel navázal na štafetovou mapovou nejistotu a na jedničku ztratil tři a půl minuty. Pak se však stihl zkoncentrovat a zbytek závodu absolvoval v tempu těch nejlepších, což nakonec stačilo na šesté místo. Nebýt toho začátku, kdo ví... Že rakouské terény Honzovi Svobodovi velmi svědčí, bylo vidět už při závodě štafet. Dnes opět skvělý výkon, dlouho to vypadalo dokonce na první desítku, ale i čtrnácté místo je v téhle konkurenci pěkné. Dvacátý v pořadí skončil Jirka Hradil, těsně za ním dojeli i Vojtěch Stránský a Martin Ševčík, celkově tedy skvělý výsledek českého týmu, který určitě zaslouží velkou pochvalu.

Odkazy

• Výsledky (oficiální)
• Mezičasy
• Web MS MTBO
• Fotogalerie českého reprezentačního týmu na Facebooku
• Rozhovor s Kryštofem Bogarem bezprostředě po závodě (Youtube)